Někdo vypnul vlny a byl z toho rybník. Další Čech přeplaval bájný La Manche

13. srpen 2015

Svůj styl nerad nazývá plaváním. Sám o svém počinu říká, že se dobře vykoupal. Jako dvacátý Čech překonal mořskou úžinu mezi Anglií a Francií. Když se to povedlo tomu prvnímu, tak se Aleš Rucký narodil. Psal se rok 1971.

„Když jsem se dostal do přípravky, pořád se o tom mluvilo. Ve mně to je nějak zakořeněné. Jde o celosvětový fenomén. Mám číslo 1 300. Před rokem mě Radek Táborský požádal, jestli bych s ním jel jako doprovod. Pak jsem si řekl, že když už tam pojedu, mohl bych se dobře vykoupat.“

Zvládl to na první pokus

V době, kdy se schylovalo k začátku plavby Aleše Ruckého přes La Manche, nastaly nepříznivé podmínky. Výprava se tedy musela vrátit. Tento pokus se ale nepočítal. „Startoval jsem o půlnoci. Zhruba do čtyř hodin do rána byly větší vlny, alespoň mně se tak zdály. Pak někdo všechno vypnul a byl to krásný rybník. Žádné problémy nebyly, kromě přílivu a odlivu.“

Rucký v soukromém životě prodává navigační techniku. Tento fakt mu na kanálu mohl zdánlivě nahrávat: „Startoval jsem za modrého měsíce, svítil úplně nádherně. Pořád jsme plavali na něj, tedy směrem na jih. Už jsem si říkal, že taky někdy musím jet na západ, protože Francie leží na západ. Vyšlo slunce a stále jsme plavali na jih. Proudy člověka odnášejí na stranu a musí s nimi bojovat. Tělo tedy skoro směřuje na jih, ale vlastně se plave úplně jinak.“

Aleš Rucký při překonávání kanálu La Manche

Naprostá koncentrace

„Když plavu u nás dálkovou plavbu, myslím na všechno možné, zpívám si a podobně. Na kanálu to ale šlo stranou, soustředil jsem se. Neumím si to vysvětlit,“ vzpomíná Rucký. Vzdálenost z anglického Doveru do francouzského Calais zvládl za 12 hodin a 12 minut. Čas dodatečně o minutu upravila asociace, která organizuje přeplavby.

Čtěte také

Představy pardubického plavce o kanálu byly naprosto odlišné od toho, co doopravdy zažil. „Znal jsem spoustu historek, kdy někdo proplaval kolem cípu padesát metrů a plaval další čtyři hodiny. Smáli jsme se tomu, že se mi to stát nemůže. Ale přesně tak jsem nakonec dopadnul. Dvě stě metrů od břehu jsem bojoval několik hodin a nemohl jsem vůbec přirazit.“

Příprava? Sprcha, běh a hlavně plavat

Během posledního přípravného roku naplaval Rucký přes tisíc kilometrů. „Dávky jsem postupně zvyšoval. V říjnu jsem začal tři kilometry denně, pak čtyři kilometry a v květnu jsem každý den plaval deset kilometrů. Tělo si zvykalo. Snažil jsem se otužovat, i když otužování nesnáším. Každé ráno studená sprcha, trochu běhání a nějaká kondiční příprava. Na 12 hodin se nedá připravit, snad jedině mentálně, že to zvládnete…“

Zkušenosti Ruckému předávala taky Lenka Štěrbová, tedy nejmladší žena, které se povedlo kanál překonat. „Když si s námi byla na jaře zaplavat, vylezla zmrzlá, že to bereme jako výlet,“ usmívá se Aleš Rucký.

autor: MAL
Spustit audio