Němá příhoda nebo smrtelný strach? Podoby akutního infarktu jsou různé

26. září 2019

Česko je v léčbě infarktu myokardu špička a bravurně může jít příkladem ostatním. Mezi častěji postižené pacienty po dlouhá léta patřili muži. Ženy už je ale dohánějí.

Podle lékaře Jana Matějky se dá srdeční infarkt navodit třeba extrémním stresem, nebo emocí. Ať už pozitivní či negativní. Ale určitě to nehraje prim v celé problematice tohoto onemocnění. Dobrá zpráva je, že lékaři v dnešní době zachrání při akutním infarktu myokardu mnohem více lidských životů, než tomu bývalo před několika desítkami let.

„Síť kardiocenter je v České republice skvěle zorganizovaná, výborně funguje souhra se záchrannou službou, takže jsme v Evropě nejlepší. Je to zásluhou mnoha kardiologů, ale hlavně profesora Petra Widimského, který ideu, jak infarkty centrovat do větších nemocnic vymyslel někdy kolem roku 1997,“ pochvaluje si primář kardiologie v PKN Jan Matějka.

Srdeční selhání nemusí hned znamenat infarkt

Lidé často mylně zaměňují selhání srdce s akutním infarktem. Srdeční selhání je vážné onemocnění a život s ním není nic jednoduchého. Pacienti mají problém zvládnout zátěž, která by se zdravému člověku zdála jako samozřejmá. Běžné úkony, jako úklid bytu, vaření, procházka se psem, dopoledne s dětmi se může stát fyzicky nezvladatelnou činností, u které je třeba pravidelně odpočívat. Oproti infarktu se srdeční selhání může rozšiřovat postupně a jeho projevy jsou nenápadné. 

Klinické projevy akutního infarktu

„ Vybavuji si scénu z filmových básníků, jak herečka Jana Hlaváčová popisuje panu doktorovi stav pacienta s akutním infarktem. A zpravidla to také tak vypadá,“ směje se primář Matějka. Typickým příznakem je dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin. Může se také projevit v zádech nebo v oblasti břicha. Někdy se dostaví nucení na zvracení. Některé pacienty dokonce dostihne smrtelný strach.

U některých lidí infarkt proběhne jako němá příhoda

„Rád bych jen připomněl, že část nemocných pacientů prodělá infarkt bez jakýchkoliv příznaků. Jde hlavně o ženy staršího věku. Třeba u 80 leté dámy může dojít jen k mírné zmatenosti, dušnosti, či změně psychiky. V takovém případě se infarkt jednoduše přehlédne,“ popisuje lékař. Navíc, ženy kvůli odlišné hormonální výbavě oproti mužům, mají srdeční chorobu opožděnou až o deset let. A protože žijí déle než muži, a nenápadně už mohly pár infarktů prodělat, ten poslední se jim může stát osudným. Nenápadný průběh bývá i u diabetiků, kteří mají menší vnímání bolesti, kvůli postižení periferních nervů.

Může mít člověk s voperovaným bypassem znova infarkt? A jak vypadá sekundární prevence po prodělání této nemoci, se dozvíte ze zvukového záznamu.

autor: Věra Říhová
Spustit audio

Související