Nepřehlédnutelný. Výsadkář Ivo Zelinka svérázně vzpomíná na Kubiše s Gabčíkem

12. listopad 2021

Brzy uplyne 80 let od operace Anthropoid. Hrdinský skutek svých předchůdců velmi viditelně připomíná zástupce velitele 43. výsadkového pluku Chrudim. Jezdí na podobném kole jako oni.

„Asi před pěti lety jsem se přestěhoval z Chrudimi do Pardubic. Po roce mi ukradli kolo na hlavním nádraží. Tuhle lapálii jsem využil jako příležitost. Koupil jsem si historické kolo a chtěl jsem podobné tomu z atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha,“ popisuje Zelinka.

Nejtěžší bylo dát ho dokupy

Kolo jako Jan Kubiš voják nechtěl, protože bylo dámské. „Zbylo tedy kolo Josefa Gabčíka, ale to je nafocené z docela špatného úhlu. Ani Vojenský historický ústav nedokázal určit, který typ to přesně je. Aspoň mi to zúžili na nějaké možnosti. Kola té doby si jsou kromě závodních speciálů dost podobná.“

Sehnat kolo není podle Zelinky až tak složité, spíš jde o to sehnat ho kompletní. „Po několika týdnech hledání na internetu se mi podařilo najít inzerát s kompletním kolem, i když v zuboženém stavu. Zajel jsem do Kroměříže a koupil jsem to od jednoho důchodce, který kolo nechal 40 let na půdě a baráček boural. Pořídil jsem ho za pakatel. Pak jsem ho za pětinásobek té částky nechal rekonstruovat v Brně v jedné specializované dílně.“

Staré kolo a maskáče

Největší pozornost budí Ivo Zelinka hlavně na křižovatkách, když čeká na zelenou. „Lidé v autech stahují okýnka a mávají na mě. Je to takový dobrý způsob vyčištění hlavy při cestě do práce a zároveň je potěšení na něčem takovém jezdit.“

Výsadkář Ivo Zelinka kolo jako Jan Kubiš nechtěl, protože bylo dámské. Padla tedy volba na kolo Josefa Gabčíka

Jeho kolo má dva převody, brzdění dozadu nohou, ruční brzda je jenom na přibržďování. „Víc se od toho čekat nedá. Ale když to zvládal Josef Gabčík, proč by to nemohl zvládat Ivo Zelinka,“ usmívá se.

Vzbuzení hrdosti

Výsadkář taky osobně přispěl na obnovu rodného domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku a místo mnohokrát navštívil. „Připadalo mi jako výsadkáři hloupé, abych se na té rekonstrukci nepodílel. Je tam i část jeho pozůstalosti. Rozhodně doporučuju navštívit.“

Nováčky výsadkového pluku vodí do krypty legendárního chrámu Cyrila a Metoděje i na jeho kůr. „Stopy po boji tam jsou dodnes viditelné. Polámané dlaždice od ručních granátů, průstřely dřevěného zábradlí, kde padnul Opálka. Dýchne na vás ta atmosféra. Nováčci právě tam pochopí, co znamená být výsadkářem. Oni jsou ve věku, kdy jejich předchůdci svůj úkol splnili.“

autor: Jakub Malý

Související