Nestačíte doběhnout na záchod? V Pardubicích vyvinuli „čurokelímek“, který usnadňuje diagnostiku

26. listopad 2025

Normální močení je volné, nebolestivé a cílené. Úniky moče jsou častější u žen. Může za to slábnoucí svalovina pánevního dna s přibývajícím věkem. Ale ani muži se únikům nevyhnou.

„Pokud to bolí, pálí, proud moče je přerušovaný, dochází k úniku, tomu říkáme dysurie, tedy obtíže s močením. A na urologii řešíme, co s tím dál,“ vysvětluje urolog z Pardubické nemocnice Marcel Janda.

Hyperaktivní močový měchýř

„Například po operaci nádoru prostaty může dojít k částečnému poranění svěrače, což způsobí únik moče. Častější je u mužů urgentní inkontinence, kdy máme hyperaktivní močový měchýř. To znamená, že reaguje na malý podnět velkou silou. Vytvoří silný stah a ten vypudí moč. Proto musí muž okamžitě na záchod. Sjede z dálnice, odejde z divadelního představení nebo obchodu. Moč není možné udržet,“ popisuje urolog Janda.

Urolog Marcel Janda

„Tento problém k nám pacienta přivede, protože mu zasahuje do kvality života. Musí si plánovat, do jakého obchodu půjde, hledá záchod. My provedeme kompletní vyšetření a většinou poskytneme léky, které utlumí aktivitu močového měchýře, tím se výrazně zlepší kvalita života muže.“

Čurokelímek jako skvělý pomocník 

Urolog Marcel Janda používá ve své ordinaci tzv. čurokelímek UROSET. Tento kelímek vyvinul se svými kolegy. Vymysleli jednoduchý diagnostický nástroj, který poukáže na konkrétní urologický problém.

„Stačí, aby se pacient doma do kelímku opakovaně vymočil a změřil si čas této aktivity. Na kelímku je časová stupnice a různě barevná políčka. Jednotlivé barvy signalizují, zda je močení v pořádku nebo ne,“ popisuje lékař. Více informací získáte na stránkách uroset.cz.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.