Nový Bydžov je městem do čtverce

Pravidelný čtvrecový půdorys centra města. Monumentální novogotická radnice. Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách. Takové je město Nový Bydžov. Věnné město českých královen a město studentských merend.

Vyslovíme-li jméno města, do něhož se zajedeme podívat, každému z vás se jistě vybaví něco jiného. Pojďme, zkusme to – místem naší dnešní návštěvy je Nový Bydžov. Nechám na vás jméno města chvíli působit... Co se vám vybavilo? Budu hádat – někomu určitě architektonický skvost města novogotická radnice, jinému možná Novobydžovský čtverec a dalšímu zase vánoční strom hrající koledy. Tak vidíte, že vám Nový Bydžov není neznámý.

Nový Bydžov leží asi 23 km západně od HK a skládá se z osmi místních částí. Žije v něm sedm tisíc obyvatel. Historické centrum města je městkou památkovou rezervací. Město leží u řeky Cidliny, je známé jako město českých královen a studentských merend. My navštívíme městské muzeum a na starý židovský hřbitov, prohlédneme si centrum Nového Bydžova a pohovoříme si o zajímavém závodě.

Městské muzeum v Novém Bydžově najdeme v budově Spořitelny. Ta sice stojí na náměstí, ale mohutné dveře od muzea se nacházejí v boční ulici. Jakmile do muzea vstoupíte, budete si připadat jako v 19. století. Expozice, situovaná do secesních prostor, vás provede historií města a okolí v časovém sledu. Najdete v ní řadu unikátních předmětů. Nejstarším z nich je určitě štít keltského bojovníka. Žádný jiný v českých a moravských muzeí není. Stejně jako husitská houfnice, další ojedinělý svědek dob dávno minulých.

Replika historického studentského praporu

Milovníky renesančního umění jistě uchvátí Archa novobydžovská. Jedná se o deskový oltář ze 16. století, na němž jsou vyobrazeni dva kališničtí kazatelé, bratři, a výjev poslední večeře Páně. Za zmínku stojí jistě i studentských prapor, jehož žerď pamatuje druhou polovinu 18. století. Studenti prapor používali při vyhlášených merendách, které se v Novém Bydžově konají dodnes.

Jako má Litomyšl svého Josefa Váchala, má i Nový Bydžov podobnou postavu. Je jím Václav Kudera – Křapík, básník, sochař, sběratel houslí a kritik společenských pořádků. Kolem schodiště do muzea si můžete prohlédnout desítky jeho hlav vytesaných do kamene.

Náměstí v Novém Bydžově je čtvercové

Historické centrum Nového Bydžova kdysi středověcí urbanisté umístili do pravidelného čtverce. Uprostřed náměstí, kde se kříží silnice ze všech světových stran, leží kruhový objezd vybudovaný v 50. letech minulého století, jistě jeden z nejstarších u nás. Náměstí ale vévodí novogotická radnice, postavená v roce 1865. Majestátní stavba s věžičkami a sochami českých králů proslavila Nový Bydžov více než cokoli jiného.

Kolem gotického děkanského kostela sv. Vavřince s více jak čtyřicetimetrovou věží s vyhlídkou můžete dojít až k brance vedoucí na starý židovský hřbitov. Po pražském a kolínském je třetím nejstarším v Čechách. Nachází se na něm více jak čtrnáct stovek náhrobků z pískovce a mramoru. Nejstarší z nich pochází ze 16. století.

Milovníci starých motocyklů a automobilů si v Novém Bydžově najdou také něco pro potěchu. Klub přátel historických vozidel totiž ve městě pořádá závod Novobydžovský čtverec – Memoriál Elišky Junkové. Dnes se jezdí až na sto kilometrů a právě letos oslaví 20. narozeniny. Mimochodem, 710 let první zmínky oslaví i samotný Nový Bydžov, navíc na letošek připadá i 150. výročí postavení radnice. To je hned několik důvodů, proč se do města studentských merend zajit podívat ve skutečnosti.

autor: Lukáš Peška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.