Po stopách stromů podél Chrudimky v Pardubicích

Začít je možné například u historické restaurace Rybárna a Matičního jezera. Najít tu lze třeba na první pohled nenápadný strom, který si po olistění lidé mohou splést s jasanem. Jde ale o korkovník amurský. Nevyrábějí se z něj sice korky do lahví, jak by název napovídal, k tomu slouží dub korkový, jeho borka, tedy horní část kůry, ale korek velmi připomíná.

Korkovník působí na první pohled docela nenápadně|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Pozorní lidé ho poznají právě podle kůry, která nevypadá obvykle, pak stačí se jí dotknout – po hmatu se dá totiž korkovník odhalit velmi snadno. Podle dendrologa Vítězslava Haupta by se tento strom mohl častěji také využívat při výsadbě městské zeleně, protože velmi dobře snáší sucho i exhalace.

Cukr stříbrného javoru

Korkovník u Matičního jezera pochází z výsadby z 90. let minulého století. Stejně jako další strom, který roste nedaleko přímo na břehu. Podle jeho výrazné mohutnosti by to ale nikdo nehádal, může tak působit dojmem, že je o řadu desítek let starší. Je to ale tím, že se mu právě na tomto vlhkém stanovišti tolik daří. Jde o javor jasanolistý, který dokáže v dobrých podmínkách velmi rychle růst. Pochází z oblasti Kavkazu, na rozdíl například od dřeviny bolševníku velkolepého, který má sice stejné místo původu, ale rozhodně nepatří mezi invazní druhy a ani nemá podle dendrologa takový potenciál.

Monumentální koruna javoru jasanolistého|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Jen pár desítek metrů od něj směrem proti proudu Chrudimky jsou dva zástupci nepříliš obvyklých dřevin. Jde o dub bahenní neboli bažinatý, strom, který pochází z USA. Zajímavý je především tím, že u mladých jedinců se jejich listy na podzim nádherně šarlatově červeně zbarvují.

O kousek blíž břehu Chrudimky pak zaujme strom, jehož listy a zčásti i kůra jsou nápadně stříbřité. Monumentální dřevina hned naproti přes řeku u ekocentra Paleta podle toho dostala i svůj název – javor stříbrný. A podobně jako u javoru cukrového, který se kvůli tomu pěstuje, i z něj je možné získávat mízu bohatou na cukr, ze které lze vyrobit javorový sirup.

Jedovatý a úřednický strom

Cestou dál proti toku řeky Chrudimky za oběma mosty procházejí lidé podél fragmentu aleje koňských kaštanů, tedy jírovců maďalů. Tento druh často napadá klíněnka jírovcová, proto ochránci stromů stromořadí doplnili druhem, který je vůči ní odolnější, křížencem – jírovcem červeným. Jak už název napovídá, na rozdíl od maďalu, který kvete bíle, se jeho květy barví do červena.

A červenou barvu mají také plody tisu červeného, který roste dál proti proudu řeky v parku Na Vinici u jezírka. Jde o jedovatý strom, který byl ale dříve velmi užitečný, protože se z něj vyráběly léky na některé druhy onkologických onemocnění. Vůbec za nejedovatější se pak považuje jehličí samčích jedinců, jde o totiž o dvoudomou dřevinu.

Pohled běžných návštěvníků parku ale přece jen teď na začátku jara nejvíc přitahují rozkvetlé sakury a jejich růžově zbarvené květy, jejichž plátky vytvářejí půvabný koberec na cestách i na hladině jezírka.

Dendrolog však upozorňuje spíše na vedlejší dřeviny, například nedávno vysazené tisovce dvouřadé, které ukážou svou krásu hlavně na podzim, kdy se jejich jehličí zbarví do neobvyklé oranžové až skořicové barvy.

Takzvaný úřednický strom má nezvyklý tvar|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Za zmínku stojí i další dřevina, už přinejmenším proto, že se jí přezdívá úřednický strom, protože pozdě kvete a brzy odkvétá. Další pojmenování získala podle banánovitých plodů, které mohou připomínat cigarety, tedy ciggar tree. Jmenuje se katalpa trubačovitá a právě u jezírka v pardubickém parku Na Vinici roste navíc zvláštním, nezvyklým způsobem, kdy kmen připomíná bidýlko, na kterém by mohlo vedle sebe sedět hned několik lidí.