Obživne chobotnice? Šéfovi Národní knihovny je sympatická

Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda
Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda

Česko se jako knihovní velmoc může chlubit pěti a půl tisíci veřejných knihoven v čele s Národní knihovnou. Tu už skoro dva roky vede Martin Kocanda z Pardubic.

„Je to dost specifické zařízení. Jde o hlavní univerzální vědeckou knihovnu, která zároveň plní jakousi konzervační funkci. Cokoliv jakýkoliv vydavatel vydá, skončí i v Národní knihovně. Existuje totiž systém takzvaných povinných výtisků,“ říká.

Jako ředitel nastoupil Kocanda v roce 2017. „Nikdy jsem neměl rád slovo výzva. Připadalo mně jako taková fráze. Ale v okamžiku, kdy jsem zjistil, že se vypisuje výběrové řízení na obsazení tohoto místa, vnitřně jsem cítil, že to je opravdu ta výzva, kterou nemůžu nechat projít kolem sebe. Věděl jsem, že to chci zkusit, pustit se do toho. Národní knihovna nebyla v jednoduché situaci. Takové mám rád, protože vás nutí něco změnit.“

Boj s místem

Národní knihovna stojí před dokončením revitalizace Klementina. Závěrečná etapa ale asi bude nejnáročnější. „Investiční akce bude stát přes miliardu korun. Byl bych rád, kdyby se nám letos povedlo začít stavět. Sice máme připravenou veškerou projektovou dokumentaci, ale pokračují jednání s památkáři. Klementinum je jedním z nejvzácnějších barokních areálů.“

Příprava rekonstrukce Klementina

Před lety vzbudil rozruch návrh nové budovy Národní knihovny na Letenské pláni, a to v podobě chobotnice anebo blobu podle týmu Jana Kaplického. Kocandovi se podle jeho slov velmi líbil. „Osobně si myslím, že je velká škoda, že tady nestojí taková moderní budova. Moderní architektura vůbec Praze hodně chybí. My opravdu potřebujeme novou budovu. Ani po revitalizaci Klementina to nebude ideální.“

Další velké pracoviště totiž knihovna má v Hostivaři, kde je většina knihovních fondů. „Musíme je převážet dvakrát denně 18 kilometrů v pražské dopravě. Pomohlo by nám, kdyby čtenáři mohli přicházet do nové budovy, kde zároveň budou uložené všechny svazky. Objednali by si knihu a za pár minut by ji měli v ruce.“

Digitalizace jako nutnost

Moderní knihovnictví se čím dál víc přesouvá z klasické analogové podoby do digitální oblasti. „Obě vlastně patří k sobě. My dnes máme prokazatelné údaje, že od chvíle, kdy se nám povedlo ve speciálním softwaru zprovoznit vzácné rukopisy a staré tisky, poklesl počet fyzických návštěv. Velká část badatelů může z pohodlí svého domova velmi detailně pracovat s těmito historickými fondy,“ podotýká ředitel Národní knihovny.

Stěhování knih z Klementina

Kde vůbec on sám čte? „Do Prahy prakticky každý den cestuji po železnici. Že můžete trávit hodiny ve vlaku, je nakonec příležitost ke čtení. Jinak se člověk přes spoustu starostí nemůže k té knize dostat. Vlak vám ale dá tu svobodu. Občas tam i pracuji, ale snažím se nestrávit celou cestu prací. Samozřejmě vyřídím nejurgentnější maily. Výhodou je paradoxně i to, že není úplně nejlepší signál. Telefony vás tedy tolik neruší.“

Martin Kocanda absolvoval baptistickou teologii v Olomouci, pedagogické fakulty v Olomouci a Brně i Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1996 působil jako duchovní, později přešel do Vězeňské služby ČR, kde byl i vrchní ředitel. Synodní rada Českobratrské církve evangelické ho v roce 2013 jmenovala vedoucím tajemníkem - ředitelem ústředí této protestantské církve. Do současné funkce ho uvedl tehdejší ministr kultury Daniel Herman.

Spustit audio

Související