Olbram Zoubek – sochař
Návštěva Jolany Voldánové u věhlasného sochaře v ateliéru
Olbram Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze. Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války byl v letech 1944–45 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání, ze zbraně ale nevystřelil.
Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto studoval na VŠUP v Praze v ateliéru Josefa Wagnera. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi, ke které získal průpravu u profesora Josefa Wagnera. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. Výtvarný názor si od počátku formoval poznáním díla klasiků moderního sochařství. Vyvinul osobní styl integrálního figuralismu, jehož smysl vyjádřil lakonickým: “dělám lidi, na které myslím”. V roce 1969 na výstavě Socha a město vystavil skupinu postav na náměstí mezi chodce.
Jeho dílo je nejen početné, ale má i velké rozpětí, od komorních plastik, volných i reliéfních, k monumentálním. Za komunismu se sochařství pořádně věnovat nemohl, proto se musel živit restaurováním. Sedmnáct let byl členem týmu, který pracoval na restaurování pláště renesančního zámku v Litomyšli. Právě toto východočeské město se stalo jeho druhým domovem, poznal zde i svou druhou ženu a dodnes bychom v Litomyšli nalezli celou řadu jeho děl.
Uskutečnil několik desítek výstav v Čechách a v zahraničí, mimo jiné v Krakově, Vídni, Essenu, Kielu, Frankfurtu nad Mohanem, Berlíně a Paříži. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou Pomník obětem komunismu na Petříně, Pamětní deska Jana Palacha nebo hrobka rodiny Havlových. I v požehnaném věku se nadále věnuje sochařské činnosti a na příští rok chystá souhrnou výstavu v Jízdárně Pražského hradu.
Pozor! Další Rande s Jolanou si nalaďte už na Štědrý den! Pokračujeme v představování výjimečných osobností a na vánoční svátek jsme si pro vás nachystaly povídání s vynikajícím filmovým a divadelním hercem a prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiřím Bartoškou. Velmi uvolněné a vánocemi provoněné povídání s tímto pardubickým rodákem (Bartoška se sice narodil v Děčíně, ale sám se považuje za Pardubáka – pozn. red.) si nalaďte 24.12. v 13 hodin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
