Luděk Štěpán – zakladatel Veselého Kopce
Nasavrcký rodák je mimořádná badatelská osobnost se znalostmi snad o všech oborech, které se v minulosti týkaly všedního venkovského života.
Absolvent Vyšší vodotechnické školy ve Vysokém Mýtě celý život pracoval jako stavební technik v silničním stavitelství. A právě jeho profese a zájem o lidovou architekturu ho počátkem 60. let přivedl k práci dobrovolného okresního konzervátora státní památkové péče. Výrazně tak přispěl k záchraně mnoha památek nejen v Chrudimi samotné, ale i na celém Chrudimsku.
V letech 67/68 přichází s myšlenkou na vybudování muzea v přírodě nedaleko Trhové Kamenice, známého jako skanzen Veselý Kopec. Luděk Štěpán dokázal pro svůj nápad získat spoustu řemeslníků a dalších lidí, kteří tu o sobotách, nedělích a svátcích věnovali svůj um a čas vzniku první expozice, která spatřila světlo světa v roce 1972.
Společně pátrali po zbytcích staveb, které by mohli obnovit na jejich základech. Tak byly z jiných lokalit přeneseny například mlýn a hájenka. V rámci budovaného muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina se Luďku Štěpánovi podařil mimořádný počin. Svoji iniciativou se podílel na záchraně a zajištění pokračování sekernického řemesla, které v 60. letech 20. století již téměř neexistovalo.
Význam Luďka Štěpána tkví v dokumentaci vesnického stavitelství. Ve spolupráci s Regionálním muzeem a Státním okresním archivem v Chrudimi napsal pan Štěpán publikace Utváření venkovských sídel Chrudimska a Ztracené i zachráněné poklady, zabývající se vývojem sídel a stavem kulturních památek.
Z další publikační činnosti Luďka Štěpána je třeba vyzdvihnout tematicky a především zpracováním dvě zcela výjimečné knihy Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách a Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II, které na mimořádně vysoké úrovni shrnují přehled historického českého mlynářství z řady různých úhlu pohledu.
A co vás čeká příští týden? Její životní příběh by vydal na román. Narodila se v Sarajevu, kde také začala pracovat jako lékařka. Po vypuknutí občanské války se svou rodinou prchla do tehdejšího Československa. V Pardubicích chvíli pracovala ve zdejší nemocnici a po té nastoupila do Lázní Bohdaneč, kde dodnes pracuje jako ředitelka lázeňské péče Léčebných lázní Bohdaneč. Dalším hostem bude paní Liljana Marič.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
