Luděk Štěpán – zakladatel Veselého Kopce

19. květen 2017
Jolana Voldánová a Luděk Štěpán

Nasavrcký rodák je mimořádná badatelská osobnost se znalostmi snad o všech oborech, které se v minulosti týkaly všedního venkovského života.

Absolvent Vyšší vodotechnické školy ve Vysokém Mýtě celý život pracoval jako stavební technik v silničním stavitelství. A právě jeho profese a zájem o lidovou architekturu ho počátkem 60. let přivedl k práci dobrovolného okresního konzervátora státní památkové péče. Výrazně tak přispěl k záchraně mnoha památek nejen v Chrudimi samotné, ale i na celém Chrudimsku.

V letech 67/68 přichází s myšlenkou na vybudování muzea v přírodě nedaleko Trhové Kamenice, známého jako skanzen Veselý Kopec. Luděk Štěpán dokázal pro svůj nápad získat spoustu řemeslníků a dalších lidí, kteří tu o sobotách, nedělích a svátcích věnovali svůj um a čas vzniku první expozice, která spatřila světlo světa v roce 1972.

Skanzen na Veselém Kopci

Společně pátrali po zbytcích staveb, které by mohli obnovit na jejich základech. Tak byly z jiných lokalit přeneseny například mlýn a hájenka. V rámci budovaného muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina se Luďku Štěpánovi podařil mimořádný počin. Svoji iniciativou se podílel na záchraně a zajištění pokračování sekernického řemesla, které v 60. letech 20. století již téměř neexistovalo.

Význam Luďka Štěpána tkví v dokumentaci vesnického stavitelství. Ve spolupráci s Regionálním muzeem a Státním okresním archivem v Chrudimi napsal pan Štěpán publikace Utváření venkovských sídel Chrudimska a Ztracené i zachráněné poklady, zabývající se vývojem sídel a stavem kulturních památek.

Z další publikační činnosti Luďka Štěpána je třeba vyzdvihnout tematicky a především zpracováním dvě zcela výjimečné knihy Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách a Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II, které na mimořádně vysoké úrovni shrnují přehled historického českého mlynářství z řady různých úhlu pohledu.

A co vás čeká příští týden? Její životní příběh by vydal na román. Narodila se v Sarajevu, kde také začala pracovat jako lékařka. Po vypuknutí občanské války se svou rodinou prchla do tehdejšího Československa. V Pardubicích chvíli pracovala ve zdejší nemocnici a po té nastoupila do Lázní Bohdaneč, kde dodnes pracuje jako ředitelka lázeňské péče Léčebných lázní Bohdaneč. Dalším hostem bude paní Liljana Marič.

Jolana Voldánová a Liljana Marič