Otmar Cvrkal – sociální pracovník

Narodil se 23. prosince roku 1944 v Žerůtkách u Lysic. Mládí prožil v Moravské Třebové a po vystudování Průmyslovky v Jedovnicích nastoupil na Vysoké učení technické v Brně. Poté ovšem vážně onemocněl a školu nemohl dokončit. Ve Svitavách žije od r 1970, když následoval manželku, která na umístěnku nastoupila v r. 1965 na jako učitelka na gymnázium a setrvala v něm 40 let. Nastoupil jako technik do svitavského podniku Vigona, kde ale záhy onemocněl s nádory v míšním kanále a v roce 1971 byl dán do invalidního důchodu a od té doby také pracuje ve prospěch zdravotně postižených lidí na místní, okresní a naposledy i vládní úrovni.

V tomto mezidobí absolvoval několik operací a ozařování míchy. „Ochrnul jsem, pak mě operovali a ozařovali, pak jsem zase ochrnul a takhle to šlo do kolečka…“. Po poslední operaci v r. 1992 je trvale na invalidním vozíku. Nemoc podle něj patří k životu, po úplném ochrnutím se s tím vypořádal do dvou hodin. „Může to být horší.“

Náměstí

Dnes Otmar Cvrkal pracuje jako regionální sociální pracovník ve svitavské Salvii, předseda Sdružení zdravotně postižených Svitavy a člen Vládního výboru pro zdravotně postižené v Praze. V sedmdesátých letech minulého století se svými spolupracovníky prosadil a s velkými potížemi zavedl do praxe každoroční ozdravné pobyty takových dětí s rodiči v jeskyních Moravského krasu. V 70. a 80. letech pomáhal rozbíhat různé, tehdy neobvyklé, ale o to důležitější rekondiční pobyty pro diabetiky, tělesně postižené a nemocné roztroušenou sklerózou. Od roku 1994 je členem svitavského zastupitelstva.

Kdo bude hostem Jolany Voldánové příští týden? K mikrofonu se posadí úspěšný spisovatel Josef Havel. Litomyšlský rodák se zabývá literaturou faktu, nepomíjitelným obdobím jsou pro něho válečná léta. Tímto tématem se zabývají knihy …in memoriam…, Štvancem svědomí, Oběti předcházejí vítězství nebo Nikdy se nevzdávat. Řeč bude nejen o literatuře ale také o filmu, kterému se Josef Havel v Ústí nad Orlicí věnoval po dlouhé roky a vytvořil desítky dokumentárních filmů.

Jolana Voldánová a Josef Havel|foto: Tomáš Klement