Pánové, ženu už na motýly nenalákáte!
Spíše do filmů pro pamětníky patří představa lákání žen a dívek na sbírku motýlů. „O ničem takovém už dnes nevím,“ říká skutečný sběratel motýlů Miloslav Kalabza.
„Bývá to naopak. Tomu koníčku se někteří lidé v mládí přestanou věnovat a vrací se k němu až v důchodu, kdy mají méně starostí. Nedávno jsem seděl na setkání specialistů na motýly. Bylo nás tam asi 14 a zjistili jsme, že jsme všichni rozvedení,“ dodává s lehkým pousmáním.
Čím menší, tím vzácnější
Každý sběratel tohoto druhu postupně dospěje k určité specializaci. „Na začátku člověk začne sbírat úplně všechno, co najde. Toho hmyzu žije strašně moc. Mezi těmi nejmenšími druhy jsou ještě některé neobjevené.“
Díky motýlům procestoval host Dobrého rána přes 50 zemí. Říká, že si libuje tam, kde vůbec může svou síťku vyndat: „Existují země, které všeobecně zakazují cokoliv přírodního sebrat. U nás je široká základna entomologů, v přepočtu na počet obyvatel patříme dokonce mezi velmoci. Věnuje se tomu hodně lidí. V některých směrech bychom mohli být pro jiné státy příkladní. Takový všeobecný zákaz bývá jednodušší než zajímání se o přírodu a její poznání.“
Kalabzova sběratelská vášeň propukla už v dětství, někdy v deseti letech. Náhodně ji v něm vzbudil jeho otec, který se tomuto koníčku jinak nevěnoval. Prý našel motýla a napnul ho…
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
