Pardubický kraj má tři nové národní kulturní památky
Pardubický kraj má více než 2 tisíce nemovitých kulturních památek. 18 z nich Národní památkový ústav prohlásil za národní kulturní památky. Nově se tímto označením můžou chlubit tři další - poutní areál Hora Matky Boží u Králík na Orlickoústecku, kostel Panny Marie Pomocné na Chlumku u Luže na Chrudimsku a do třetice areál s kostelem Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích na Svitavsku.
V celé České republice se národními kulturními památkami nově stalo 19 sakrálních staveb a areálů. V Pardubickém kraji je téměř 2100 nemovitých kulturních památek. Z nich bylo podle Národního památkového ústavu 18 prohlášeno za národní kulturní památky, z toho zámek v Litomyšli figuruje i na seznamu UNESCO.
Hora Matky Boží
Poutní komplex Hora Matky Boží u Králík s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil na sklonku 17. století králický rodák Tobias Jan Becker. Celý areál i s kostelem byl dokončen v roce 1710. V polovině 19. století klášter vyhořel. Z barokní výzdoby mnoho nezůstalo.
Opravy trvaly pouhý rok, vybavení bylo obnoveno až na konci století v novorenesančním stylu. Součástí národní památky je kromě kostela, ambitu a konventu také osm pašijových kaplí křížové cesty, z nichž jsou dvě kaple součástí vstupního schodiště s branou, a další nemovité kulturní památky.
Hora Matky Boží nabízí Výjimečný pohled na tři pohoří - Orlické hory, Jeseníky a Králický Sněžník. V poutním areálu, na nádvoří Poutníků, si můžete prohlédnout unikátní Kapli Svatých schodů. Připomíná schodiště v hradu Antonia v Jeruzalémě.
Kostel Panny Marie Pomocné
Luži poznáte už z dálky. V krajině totiž určitě nepřehlédnete dominantu města, poutní kostel Panny Marie Pomocné na Chlumku.
Byl postaven v letech 1690 až 1695 italským architektem Giovannim Battistou Alliprandim. Zakladatelkou poutního místa na Chlumku v Luži byla Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru.
Stavba vznikla na místě původní kaple Panny Marie, v níž byl zázračný milostný obraz Panny Marie Pomocné, zvané Pasovské. Nyní je obraz součástí oltáře a stal se v baroku jedním z nejuctívanějších artefaktů mariánského kultu ve východních Čechách.
Výjimečný je také interiér kostela, zejména dřevěná plastická výzdoba a vzácné varhany. V posledních letech v kostele proběhla rozsáhlá rekonstrukce, na úpravách interiéru ještě pracují restaurátoři.
Sousední jezuitskou rezidenci plánuje Královéhradecké biskupství přestavět na zdravotnické zařízení a na poutní dům. Barokní kulturní památka se stavěla v letech 1677 až 1682, rok poté se první členové Tovaryšstva Ježíšova nastěhovali.
Kostel Povýšení svatého Kříže
Součástí národní kulturní památky v Jaroměřicích je poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie.
Tradice poutí v Jaroměřicích je velice dlouhá. Dávno před stavbou poutního chrámu se tradovalo, že v nedaleké rokli Kadrmance žije zlý duch Kadrman, který škodí místním lidem. A tak jaroměřičtí na kopci nad Kadrmankou postavili kříž a k němu se chodili modlit, aby řádění zlého ducha zastavili.
Zhruba 300 let stará Kalvárie je v České republice ojedinělou stavbou. Navrhl ji zřejmě Jan Blažej Santini na objednávku majitele jaroměřického panství Františka Michala Šubíře. Svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu. Křížová cesta vede z obce k baroknímu areálu, který býval v minulosti cílem mnoha poutníků.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Expertka: Domácí násilí s rozchodem často nekončí. Je důležité vědět, co může nastat, a připravit se
-
Armádní letecká základna Kbely se chystá vystavit ruské letadlo. Někteří vojáci jsou proti
-
Kontroloři zkritizovali údržbu silnic. ‚Nepochopili hodnocení kvality vozovky,‘ tvrdí šéf silničářů
-
Maximální možný trest. Prokurátoři navrhli Pelicotovi 20 let za znásilňování manželky
