Kalvárie v Jaroměřicích je kopií jeruzalémského chrámu

26. červen 2016
Hora Kalvárie je perlou mezi českými i moravskými poutními místy

Ten kopec v sobě cosi má. Tajemnou energii, která přitahuje lidi už odedávna. Baron Michal Šubíř nechal na jeho vrchu vystavět poutní Kalvárii. Pro její věhlas skupoval po celé Evropě ostatky svatých. Shromáždil úctyhodnou sbírku relikvií, která je dodnes k vidění za oltářem hlavního chrámu.

Jaroměřice založil v druhé polovině 11. století pražský biskup Jaromír. Díky své poloze byly významným sídlem na obchodní cestě z Čech na Moravu. Až do založení města Jevíčka byly Jaroměřice poslední větší osadou se zemskou celnicí, které se říkalo úsobrnská.

Na jaroměřické návsi dnes stojí sousoší slovanských věrozvěstů a velký smírčí kříž. Místní legenda vypráví, že Jaroměřicemi procházeli bratři Cyril a Metoděj při své cestě do Čech. Zastavili se zde, kázali a u potoka prý dokonce křtili. K původu smírčího kříže, který nese pojmenování Baba, se váže několik příběhů. Na jeho přední straně je pět hlubokých zářezů, které mohou připomínat Kristovy rány. Je možné, že byl v centru obce postaven čistě k zvýšení atraktivity poutní hory Kalvárie. Možná je jeho existence spojena s přepadením Jindřicha Zdíka už roku 1145, ke kterému někde v nedalekém okolí došlo. Kříž je vyroben z načervenalého pískovce, který se nikde na Malé Hané nevyskytuje.

Bezhlavý Bešterenec obchází zámek

Původně gotickou tvrz založenou kolem roku 1505 nechal přestavět koncem 16. století Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova. Vybudoval renesanční zámeček s psaníčkovými sgrafity s ornamentními pásy kolem oken. V kruhových obrazech jsou znázorněny portréty dvou šlechtických párů, pravděpodobně jde o samotného Jana Blahoslava, jeho ženu a jeho rodiče. Psaníčka byla v pozdějších letech překryta obyčejnou bílou omítkou a na jejich krásu se úplně zapomnělo. Teprve při opravě v roce 1944 byla sgrafita náhodně znovu objevena a v průběhu čtyřicátých let zrestaurována.

K zámku se váže legenda o bezhlavém Bešterencovi. Měl to být krutý dráb, který při obhlídce panství šlehl bičem starou ženu. Ta ho proklela slovy, kéž by ti pán bůh hlavu srazil… Od té doby kolem půlnoci obcházel své panství s hlavou v podpaží. Jediné, co dokázalo jeho strašení zastavit, byla socha Jana Nepomuckého, kterou zámečtí páni museli postavit na podestu nad schody.

Slavné poutě na Kalvárii a šunka od Rovnera

Tradice poutí v Jaroměřicích je velice dlouhá. Dávno před stavbou poutního chrámu se tradovalo, že v nedaleké rokli Kadrmance žije zlý duch Kadrman, který škodí místním lidem. A tak jaroměřičtí na kopci nad Kadrmankou postavili kříž a k němu se chodili modlit, aby řádění zlého ducha zastavili.

Roku 1680 řádil v kraji mor. Lidé přicházeli ke kříži a modlili se, aby se zlá nemoc Jaroměřicím vyhnula. A skutečně zde na mor umřelo jen několik málo lidí. Místní majitel panství baron Šubíř nechal z vděčnosti na kopci postavit kapli. Procesí pokračovala. Panství zdědil Michal Šubíř, zemský úředník a politik, člověk silně nábožensky založený a také milovník umění. Poté, co jeho manželka přežila těžký porod, věnoval veškeré prostředky na stavbu poutního místa hory Kalvárie.

Manželům Šubířovým připomínal kopec nad Jaroměřicemi horu Golgotu, kde byl Ježíš ukřižován. K tomu se setkali s františkánem Jeronýmem Fajtem z nedaleké Moravské Třebové, který Svatou zemi navštívil, a ten je utvrdil v záměru vystavět kopii jeruzalémského chámu Božího hrobu.

Vila velkouzenáře Rovnera, který vozil šunky až k Suezu

Hora Kalvárie se stala vyhledávaným poutním místem. V časech největší slávy přijíždělo až dvacet tisíc poutníků ročně. Ti museli někde spát a někde jíst a tak i samotné Jaroměřice těžily z tohoto provozu. V poměrně malé vesnici dodnes stojí několik honosných domů. Přímo na návsi stojí například vila velkouzenáře Rovnera, který zboží vozil až do Vídně.

Jaroměřická křížová cesta má jen 11 zastavení

Na Horu Kalvárii vede ze středu Jaroměřic od dolního kostela křížová cesta. Začíná v kapli zvané Pilátův dům a pokračuje po barokních pískovcových sloupech cestou lemovanou starými lípami vzhůru ke kostelu Povýšení Svatého Kříže. Má jen 11 zastavení, oproti obvyklým 14, a proto pro ni musela být zhotovena zvláštní pobožnost.

Vstupní brána Ecce homo

Samotný areál Kalvárie je nádhernou ukázkou vrcholného baroka, často připisované slavnému architektu Santinimu, nebo některému z jeho žáků. Skládá se z hlavního chrámu, mohutného schodiště s vstupní bránou Ecce homo a z vnitřní zahrady s třemi kaplemi.

Getsemanská zahrada nad Jaroměřicemi

Za hlavním oltářem horního kostela na Kalvárii se skrývá zajímavé místo. Je to uměle vytvořená jeskyně, kde dříve dokonce visely ze stropu krápníky. Představuje Getsemanskou zahradu v Jeruzalémě, kde se Ježíš se svými učedníky modlil poslední noc před svým zatčením. Na stěnách je několik biblických vyobrazení a pod oltářem je další zajímavé reliéfní uskupení, duše trpící v očistci.

Umělá jeskyně symbolizuje Getsemanskou zahradu v Jeruzalémě

Sílu poutního místa měly zvyšovat relikvie, které tvůrce Kalvárie baron Michal Šubíř skupoval po celé Evropě. Pro horní kostel získal tělo svatého Feliciána, jednoho z prvních křesťanů, kteří byli zavražděni v katakombách. Odpočívá ve skleněné rakvi po levé straně hlavního chrámu. V Getsemanské zahradě jsou uchovány ostatní relikvie, některé jsou uloženy ve skříňkách zazděných kolem obrazu Panny Marie, část jich je vystavena v pozlacených relikviářích na oltáři.

Jaroměřice jsou fantastickým místem a svého času byly poutě na horu Kalvárii stejně vážené jako náboženské poutě do Říma.