Po kom se jmenují ulice v centru Pardubic?
Každý den jimi procházíme, bydlíme v nich, čteme jejich názvy v mapách. Ale víme, po kom se jmenuje třeba Macanova, Gebauerova nebo Sakařova ulice?
Tentokrát jsme se zaměřili na širší centrum Pardubic a vybrali jsme Smilovu, Macanovu, Sakařovu a Gebauerovu ulici. Odhalíme také, které ulici a proč se za dávných časů říkalo Ke Kutlofu.
Smilova ulice
Smilova ulice vede paralelně s třídou Míru a vznikla v r. 1880, kdy v místě začala zástavba zemědělské půdy. Už v roce 1901 se zde začalo zavádět elektrické osvětlení. Jméno dostala ulice v roce 1884 a připomínalo někdejšího vlastníka pardubického panství Smila Flašku z Pardubic. Ten žil v letech 1349 až 1402 a o majetek vedl spor s králem Václavem IV. Zemský soud dal za pravdu králi, a šlechtic se tak přidal k opoziční panské jednotě, aby nakonec padl při jejích bojích proti královým stoupencům.
Smil Flaška z Pardubic ale proslul především jako literát, mimo jiné autor rozsáhlé alegorické básně Nová rada, obsahující jak rady středověkému panovníkovi vůbec, tak výstrahu právě Václavovi IV.
Macanova ulice
Nedaleko pardubického hlavního nádraží najdeme Macanovu ulici, která dostala své jméno v roce 1930, kdy se zde začaly stavět obytné domy. Ulice nese jméno pardubického rodáka Karla Emanuela Macana, který žil v letech 1858-1925.
Karel Macan byl hudební skladatel a působil jako hudební pedagog a správce ústavu slepců v Praze. Byl totiž také nevidomý. Studoval varhanickou školu a skladbu u Zdeňka Fibicha a komponoval hlavně písně a menší klavírní skladby. Jeho zásluhou také vznikla první slepecká knihovna a tiskárna v Praze.
Sakařova ulice
Sakařova ulice je na Bílém Předměstí a v době, kdy se ještě jmenovala Bubeníkova, byla o dost delší. Ulice nese jméno Josefa Sakaře. Žil v letech 1870 až 1937 a pocházel z jižních Čech.
V Pardubicích působil po většinu aktivního života jako středoškolský pedagog a předseda Muzejního spolku. Studium historie zúročil ve dvou obsáhlých knihách – čtyřdílných Dějinách hradu a města Týna nad Vltavou a okolí a pětidílných Dějinách Pardubic nad Labem. Druhou z uvedených knih vydalo přímo město, které autora také jmenovalo čestným občanem Pardubic.
Gebauerova ulice
Na pardubickém Bílém Předměstí najdeme Gebauerovu ulici, která toto jméno dostala v roce 1913 podle filologa a literárního historika Jana Gebauera. Ten žil v letech 1838–1907 a určitou dobu působil jako učitel češtiny a němčiny právě v Pardubicích na zdejší reálce.
Později se stal univerzitním profesorem v Praze, odborně se angažoval ve sporech o Rukopis královédvorský a zelenohorský a svými pracemi věnovanými historickému vývoji češtiny významně přispěl k rozvoji oboru zvaného slovanská filologie.
Ke Kutlofu
Ze Starého Města směrem ke Chrudimce vedla kdysi ulička nazývaná Ke Kutlofu. V 16. a 17. století tu totiž byla jatka neboli kutlof neboli porážka. Vzhledem k dobovým hygienickým a ekonomickým možnostem asi nešlo o nijak lákavé místo, a tak je pravděpodobné, že z dobového výrazu kutlof vzniklo nahrazením cizího „ef“ i slovo kutloch (tedy těsná nevzhledná místnost, případně sklep).
Samotný výraz kutlof má původ v němčině, kde označení Kuttelhof vzniklo složením slov Kuttel - tedy střeva s žaludkem, droby; a hof - neboli dvůr.
Dejte tip!
Máte tip na zajímavější ulici? Nevíte, po kom se jmenuje ta vaše, a chtěli byste to zjistit? Napište nám na redakce.pardubice@rozhlas.cz. Nejzajímavější tipy zařadíme do našeho seriálu.
Související
-
Pardubice: název pochází z polštiny a s dubem nemá nic společného
Hledáme-li původ místních jmen, je třeba zmínit i vznik nebo ranou historii obce, s níž její název samozřejmě souvisí. Na místě, kde dnes leží město Pardubice, je p...
-
Svitavy: městu dala jméno průzračná řeka
Město Svitavy nese jméno podle řeky, blízko jejíhož pramene bylo založeno. Původní osada vznikla ve druhé polovině 12. století při staré obchodní cestě z Moravy do ...
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.