Pohřbů pro osamělé přibývá. Stát sociální kremace ročně stojí desítky milionů korun

13. květen 2024

Když se o zemřelé nepostarají příbuzní, zaplatí to stát. Loni takových případů bylo víc než dva tisíce. A sociálních pohřbu v Česku přibývá. Za poslední čtyři roky je to nárůst skoro o 50 procent. Třeba Skuteč už si stanovila pravidla, jak v takových případech bude postupovat.

Vedoucí pardubického krematoria Monika Jelínková považuje za hlavní úskalí čas. „Většinou bývá zesnulý v nemocnici, nemocnice potom zkontaktuje sociální odbor, který se zase snaží zkontaktovat nebo dohledat, jestli jsou nějací pozůstalí. Když nemají telefon, tak posílají dopisy. To všechno trvá.“

Zpopelnění bez obřadu je možné běžně zařídit do tří dnů. Bez příbuzných je to složitější a celý proces delší. „Jde i o oblečení. Když vám zemře někdo blízký, tak pro něj máte oblečení pravděpodobně doma a na pohřební službě ho předáte. Když zemře někdo, kdo blízké nemá, tak nemá, je oblečen do rubáše a to zase stojí peníze.“

Hřbitov, pieta, rozptylová loučka, přírodní pohřebiště

Pokud chybí rodina nebo dědicové, má povinnost pohřeb zajistit obec, kde dotyčný zemřel. A zpětně pak může požádat stát o proplacení nákladů. V roce 2020 stál sociální pohřeb v průměru 9 tisíc korun. Vloni to bylo skoro 11 tisíc.

„Počet sociálních pohřbů neustále narůstá a stejně tak i cena za jejich vypravení. Třeba v roce 2020 ministerstvo poskytlo na úhradu sociálních pohřbů přibližně 12 milionů korun, o rok později to bylo skoro 18 milionů, loni šlo o 22 milionů,“ doplňuje souhrnné částky mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

Zátěž pro obce

Zvlášť pro menší obce znamenají sociální pohřby administrativní zátěž. Musí je nejen zajistit, ale také doložit, že neexistují dědicové. Po zemřelých v takových případech zůstává jen minimální majetek. I ten je ale potřeba dořešit. Třeba Skuteč na Chrudimsku si proto stanovila pravidla, kdy po člověku, kterému město obstarává pohřeb, dědictví přijme, a kdy ne.

„Pouze za podmínky, že se bude jednat o finanční hotovost, kladné zůstatky na účtech a vkladních knížkách,“ upřesňuje tajemnice skutečského městského úřadu Marie Zelenková. Podle ní je to hlavně preventivní opatření. „Chceme se vyvarovat toho, že bychom převzali dluhy po zemřelém a že bychom převzali majetek, s kterým bude spousta práce.“

Nárůst počtu sociálních pohřbů v posledních letech poznamenala pandemie koronaviru. Pokračuje ale stále. Jen za první čtvrtletí letošního roku jich stát proplatil 900.

Spustit audio

Související