Sochu rudoarmějce v Pardubicích doplňují informační tabule. Připomínají okolnosti vzniku

Výstava, na níž se podíleli historici z Východočeského muzea v Pardubicích, archiváři ze Státního okresního archivu Pardubice a dokumentaristé Paměti národa, navazuje na veřejnou debatu o přemístění sochy rudoarmějce letos v dubnu a na dlouhodobé spory o její stěhování.

Několikrát změněný koncept

Pomník od režimního prominenta Josefa Malejovského pochází z roku 1957. Původně mělo jít o sousoší se sovětským vůdcem Josifem Stalinem. Dokonce byl 21. prosince 1952 na místě budoucího památníku položen jeho základní kámen. Po Stalinově smrti a následném úmrtí československého prezidenta Klementa Gottwalda byl projekt pozměněn na společné sousoší obou státníků.

Panel u sochy rudoarmějce vysvětluje vývoj vzniku Památníku osvobození, osobnost jeho tvůrce i proměny celého místa během let|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Bylo vypsáno několik soutěží, nakonec byl mimo soutěž vybrán Malejovského návrh ztvárňující Stalina stojícího na válcovém pylonu, doplněného o sochy pionýra, pionýrky a ženy v národním kroji. Vytvoření díla ale zhatil projev Stalinova nástupce Nikity Chruščova v únoru 1956, ve kterém odsoudil Stalinovy diktátorské praktiky a kult jeho osobnosti.

Čtěte také

Výlet za pardubickým Rudoarmějcem

V dubnu 1956 se proto Krajský národní výbor v Pardubicích rozhodl nahradit Stalina sochou rudoarmějce a dílo přejmenovat na Památník osvobození. Slavnostně odhalen byl 5. listopadu 1957.

Socha vzbuzuje již léta rozporuplné emoce, které zesílily po okupaci Krymu Ruskem a napadení Ukrajiny. Některým připomíná sovětskou okupaci, někdo ho vnímá jako místo piety padlých vojáků ve druhé světové válce. První debaty o rudoarmějci začaly v 90. letech, další v novém miléniu, kdy město s obnovou Tyršových sadů chtělo sousoší odstranit.