Poslední zima? Podle silničářů průměr

11. duben 2017

Sice se rozjelo jaro, ale vzpomínky na zimu jsou ještě docela čerstvé. I když se někomu mohla zdát jako tuhá, třeba silničáři ji hodnotí jako takový střed.

„My jsme si za poslední roky zvykli na to, že se průběh zimy podobal něčemu mezi podzimem a jarem. Na zimní údržbu vynakládáme částku 90 až 150 milionů korun podle obtížnosti. Plánování se dělá tak, že se používá tříletý nebo pětiletý průměr. Třeba letošní leden byl dražší, než jsme předpokládali. Dvacetimilionový rozdíl se pokoušíme dohonit v únoru, březnu a dubnu,“ vysvětluje Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

On sám silnice sleduje, i když jede na dovolenou: „Inspirovala mě třeba cesta do Norska, kde má vodorovné dopravní značení zcela jiné parametry než v České republice. Je pravda, že u nás vodicí proužek a dělicí čára může mít nejužší parametr 12 a půl centimetru, v Norsku mohou být takové čáry i o velikosti 6 a půl centimetru. Vykazuje to výrazně nižší spotřebu barvy. Tím pádem se dostanou peníze na to, aby označili daleko větší rozsah své silniční soustavy.“

Silničářské novinky

Organizace podle Němce zabezpečuje dvě důležité součásti, a sice zimní a letní údržbu. „V zimní do hry vstoupily informační technologie, které poskytují daleko včasnější informaci o průběhu klimatu. Je to samozřejmě i dorozumívací technika a nové stroje.“

V letní údržbě se objevují nové postupy a materiály. „Ve stavebnictví se používá satelitní technika, takže jsou některé stroje ovládané přímo ze satelitu na základě souřadnic na trojrozměrné bázi. Pracuje se s různými přísadami do asfaltových směsí, které prodlužují životnost. To samé se týká konstrukčních vrstev, kde se používají různá nanovlákna a speciální cementy odolné proti smršťování a podobně.“

Miroslav Němec

I když Správa a údržba silnic Pardubického kraje pracuje hlavně na površích silnic, mostech, nezapomíná prý ani na stromy podél silnic. „Nedávno jsme získali dotace na obnovu silniční zeleně. Teď vytipováváme další úseky silnic, kde bude umístění stromů vyhovovat bezpečnostním parametrům a zároveň se výsadba bude shodovat s požadavky na ekologii a životní prostředí.“

autor: MAL
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.