Postel je pro mladou cestovatelku zbytečný luxus. Stačí jí auto

9. listopad 2020

Letošní rok výpravám za hranice všedních dní a republiky úplně nepřeje. Covid přinesl velkou změnu taky do života cestovatelky Michaely Hrdé. Ta přesto optimismus neztrácí.

„I když se cestovat úplně nedá, tak vždycky můžeme prozkoumávat to, co máme za barákem. Připadá mi smutné, že spousta lidí má procestovaný svět, ale absolutně neví, co je ve vedlejší vesnici. Zrovna teď je ten čas to objevovat,“ myslí si.

Komfortní zóna? Každý ji má jinde

Přes léto stačila Michaela projet Evropu, asi sedm zemí. „Místo Gruzie jsem se vydala na červencový prodloužený víkend do Slovinska a vrátila jsem se až po třech měsících. Doufám, že na Vánoce si pojedu někam zasurfovat. Je jedno kam, ale surf tam musí být.“

Teď je cestovatelka měsíc v kuse doma a vyjíždí jenom na menší výlety. „Zjistila jsem, že mi chybí přespání někde v přírodě, vymrznutí, mačkání se s dvěma psy v jednom spacáku. Nevadí mi nocovat měsíce v autě. Cítila jsem se tam líp než doma v posteli,“ připouští.

Kromě ciziny stačí Michaela Hrdá poznávat taky sebe. Letos to umocnil její pobyt ve tmě. „Bavila jsem se tam, hrála na ukulele, smála se. Dokonce se mi v hlavě formovala i nová přednáška. Ve tmě jsem sama strávila sedm dní. Asi to někdy zopakuji.“

Bezkontaktně a v pohodě

Přednášky přes internet jsou až překvapivě úspěšné. „Mívám je docela interaktivní. Požádala jsem diváky, aby mi dávali zpětnou vazbu. Aby mi psali, čemu se smějí anebo posílali smajlíky. Snažím se komunikovat aspoň přes chat. Celou dobu jsem cítila ty emoce. Bylo to super,“ lebedí si Michaela.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související