Cestuje sama, na blind, moc neplánuje a je Hrdá

1. únor 2017

Máme hosty

Taky na cestování můžete být závislí. Michaela Hrdá zvládla zatím navštívit kolem padesáti států celého světa. A když už musí zůstat v Česku, jezdí aspoň po republice.

„Studuju učitelství anglického jazyka a k tomu přímo učím. Asi před sedmi lety jsem s angličtinou začala a otevřela mi možnosti. Ve Finsku jsem pracovala jako au-pair. Poznala jsem tam kamaráda, který měl ve 28 letech procestováno asi 48 států. Chtěl jich do svých třiceti zvládnout 50. Inspiroval mě,“ přiznává.

Beze strachu a s papírovým deníkem

Hrdá se nebojí sbalit kufry a odjet úplně sama hodně daleko. „Už jsem zažila loupežné přepadení, ale nebojím se. I když sama cestuju, nikdy vlastně sama nejsem. Většinou někam jedu, pracuju tam a vydělané peníze utratím za cestování. Všude potkávám skvělé lidi, což mě na tomhle cestování baví. Práci na místě hledám různě. Někdy dopředu jako au-pair. Třeba v Kanadě je normální, že chodíte s životopisem po zaměstnavatelích. Dá se hledat i přes inzerát.“

Čtěte také

I když si právě pro Kanadu udělala plán, nevyšel. „Na první a ani na druhý pokus mě tam nepustili. Musela jsem cestovat po Americe jen tak, bez plánu. Měla jsem pracovat jako taková holka pro všechno, ale nakonec jsem byla jenom uklízečkou, která stlala postele na hotelu a ani nemohla nikam jet. Tak jsem vyrazila na cestu přes Yukon, směr Aljaška.“

Larch Valley (Modřínové údolí) v Kanadě|foto: archiv Michaely Hrdé

Jenom na paměť se Michaela Hrdá nespoléhá. „Píšu si klasický papírový deník, protože jinak bych nebyla moc schopná podrobně říct zážitky. Když se k němu třeba po dvou letech vrátíte, koukáte, kolik si toho nepamatujete. Fotky vám evokují spoustu vzpomínek, ale ten deník je k nezaplacení.“

Cestovatelské přednášky Michaely Hrdé
9.2. Chrudim, Vodní zdroje (o Aljašce)
10.2. Čeradice (o Kanadě)
15.2. Pardubice, Pohanka (o Kanadě)
22.2. Pardubice, Pohanka (o Aljašce)
10.5. Ústí nad Orlicí (o Kanadě)