Potlučený Klymčiw dospěl. Dakar už nechce urvat za každou cenu

Na začátku roku 2019 si vyzkouší novou dakarskou roli. „Kvůli určitým karambolům a klackům, co vám padají pod nohy, jsem v podstatě přinucený jet jako manažer a zároveň jako mechanik svého týmu. Mám dilema ohledně udělování rad. Jestli říkat, aby člověk jel naplno, anebo aby se v pohodě vrátil. Úspěch bez riskování v tomhle sportu není možný. Zlomená noha nebo prasklá pánev je pořád jako rýma,“ usmívá se.

Pár dní k dobru

Klymčiw si myslí, že díky pádu o měsíc omládl. „Nepamatuju si týden před nehodou a měsíc po ní. Upřímně jsem si pak říkal, že už nebudu startovat. Potřeboval jsem, aby mi to někdo zakázal, abych měl určitou výmluvu. Ale taky jsem se modlil a doufal, že budu moci nastoupit. Asi před měsícem se rozhodlo, že opravdu nemůžu.“

Na jednu stranu je pro něj situace zklamáním, ale na druhé straně cítí úlevu. „Je mi totiž 33. Předtím jsem nebyl dospělý. Taková věc vám otevře obzory. Navíc mám dvě malé děti, které jsou pro mě vším. Láska k Dakaru trvá, protože on nemůže za to, co se stalo. Zatím není důvod ho nenávidět. Myslím, že mi pauza pomůže. Moc se těším, až zase pojedu, ale podotýkám, že už netoužím být nejlepší na světě.“

Čtěte takéMotocyklista Klymčiw má po havárii na Dakaru zlomený obratel, čeká ho operace

V závodním týmu Ondřeje Klymčiwa z Řečan nad Labem najdeme pět lidí, a to včetně Gabriely Novotné, tedy první Češky na Dakaru.

„Psychika je možná důležitější než fyzička. Připravoval jsem se roky. Běžně jdete ráno v 6 hodin běhat, pak jdete do tělocvičny, pracujete na rovnováze, stabilitě. Potom vyrážíte na kolo nebo na motorku v nějakém tempu, na několik hodin. Přípravou připomínáme maratonce, nepotřebujeme tolik svalů,“ říká Ondřej Klymčiw.