Pověst o opatovickém pokladu

Jeden název, ale množství variant a co víc - neustálá pokračování. Jak se to všechno má vejít do jedné půlhodiny. Václav Hájek z Libočan to našeptal A.Jiráskovi a pak už to jelo. Místní kantoři byli svědky tolika zkazek, František Rosůlek, Sedláček nemohli chybět a dnes i například Vladimír Hulpach a Lubomír Macháček. Zbytek si přečtěte sami. Uff. Jedno je jisté:-) Karel IV. král a císař v klášteře v Opatovicích byl, se zavázanýma očima sestoupil do hlubokého podzemí, poklad zlata, stříbra, drahého kamení spatřil a i s darovaným prstenem byl - když nastal čas - pohřben. A pak už to byla jen zkáza. Dva šlechtičtí hrdinové (jeden z nich později vlastnil tvrz na Kunětické hoře) vraždili pro poklad - nenašli. Husité klášter vyplenili, zbořili - nenašli. A jestli opat před husity schoval poklad do sudů, odvezl na Kunětickou horu uschovat jako víno, na což časem hradní pán přišel (měl větší žízeň a vlastní zásoby došly!), to Vám také povíme. Za dalších dvě stě let si z kamenů kláštera okolní postavili své domky, stál tu také mlýn a ... poslouhejte tiše...Konec je totiž hapy, promiňte šťastný. Neděle 25.11. od 17:30 hodin.