Prázdninové rozhledy

Kozlovský kopec nad Českou Třebovou je jako magnet

5. srpen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ocelová rozhledna na Kozlovském kopci u České Třebové

Turisté si Kozlovský kopec zamilovali už dávno, stojí na něm třetí rozhledna v pořadí. Pokud si vyšlápnete pár serpentin, odměna vás nemine.

Kozlovský kopec nese jméno podle starobylé vesnice, dnes místní část České Třebové. S ní Kozlov spojuje tříkilometrová alej, nazvaná po malíři Maxu Švabinském, který Kozlov často navštěvoval. Jméno slavného umělce nese i turistická chata na vrcholu kopce. Jen těsně pod ním stojí rozhledna.  

Kozlovská rozhledna měla dvě předchůdkyně

Kozlovský kopec, s výškou 601 metrů nad mořem, si vyhlédli členové Klubu československých turistů Česká Třebová už na začátku dvacátých let minulého století. „V roce 1926 odkoupili 24 arů pozemku, aby měli základnu. Lidé z České Třebové se na kopci scházeli a opékali tam vuřty a brambory, bylo to zkrátka velmi oblíbené místo,“ vysvětluje předseda Klubu českých turistů v Ústí nad Orlicí Milan Richter.

Rozhledna a chata Maxe Švabisnkého na Kozlovském kopci ve 30. letech 20. století

„Není divu, že když v roce 1929 zaměřoval Vojenský zeměpisný úřad triangulační bod, českotřebovští turisté si přáli, aby dřevěná stavba sloužila i jako rozhledna. Cestou na vyhlídkový stolec ale tenkrát museli zdolat pět žebříků,“ dodává Richter.

První rozhledna na Kozlově sloužila deset let, ale v roce 1939 ji poškodil blesk a následný požár. Musela se strhnout. „Další dřevěnou rozhlednu českotřebovští turisté vystavěli hned po roce. Ta už měla schodiště a vydržela do šedesátých let.“ dodává Milan Richter.

Česká Třebová z vrcholu rozhledny na Kozlovském kopci

V pořadí třetí rozhledna na Kozlovském kopci má ocelovou konstrukci. První návštěvníky přivítala v květnu 2001. Vysoká je 55 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 33 metrů. Výšlap po 174 schodech ale stojí za to. Z vyhlídkové plošiny se vám otevře pohled na Českou Třebovou, Orlické hory a Králický Sněžník. Uvidíte Litomyšl i Vysočinu. Při dobré viditelnosti pak dohlédnete až k Pradědu. 

Turisty dodnes vítá historická „útulna“

Turistická chata na vrcholu Kozlovského kopce začala vznikat na jaře 1933. „Po třech letech bylo jasné, že její kapacita stačit nebude, takže ji českotřebovští turisté přestavěli. Člen výboru klubu František Lukavský osobně domluvil s malířem Maxem Švabinským, že chata ponese jeho jméno,“ doplňuje Milan Richter.

„Na podzim 1941 byla dokončena ještě nástavba a chata Maxe Švabinského se do dnešních dnů už v podstatě nezměnila. Chatu rád navštěvoval houslový mistr Jaroslav Kocian a oblíbila si ji také Zdeňka Baldová nebo Karel Hašler.“

Největší pýchou Kozlova jsou dvě stavení, která vyzdobil malíř Maxmilián Švabinský. Na Kozlov pravidelně přijížděl od roku 1895, a to za rodinou Vejrychových. Ti si jako letní byt pořídili roubený výminek Pecháčkova (později Vejrychova) statku. S Elou Vejrychovou se Max Švabinský později oženil. Návštěvníci Chaloupky Maxe Švabinského, kterou provozuje českotřebovské muzeum, si mohou prohlédnout i tzv. kufr, vestavěný pokojík na půdě chalupy.  V něm měl Max Švabinský svoji pracovnu.

Interaktivní mapa: Klikněte a vyberte si svůj prázdninový rozhled!

Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová