Prázdninový tip z Pardubic? Nechte se zavřít do tajného krytu CO
Na zámek nemusíte chodit jenom za historií, architekturou a uměním. Ten pardubický má dokonce i kryt civilní obrany. Teď máte šanci se tam podívat.
Kryt se začal tajně stavět v padesátých letech minulého století. „Bylo to takové východisko z tehdejší studené války. Vznikl podle sovětských vzorů v severovýchodním rondelu valů. Stavba neměla sloužit k ochraně civilistů, ale spíš jako velitelské stanoviště štábu krajské civilní obrany. Odtamtud by se řídila činnost ve městě, které by se stalo cílem útoku nepřítele,“ vysvětluje Matěj Bekera z Východočeského muzea v Pardubicích.
Přímý úder by neustál
Kapacita krytu byla několik desítek lidí. Měl filtroventilační zařízení, které umělo odfiltrovat radioaktivní prach. Na zásah pumou ale podle Bekery nebyl stavěný.
„Byl tam taky generátor, který by posloužil v případě přerušení dodávky elektrického proudu. Pak tam byly komunikační prostředky jako velká telefonní stanice, výkonný vysílač a dálnopis. Nechyběla ani sociální zařízení v podobě klasických splachovacích toalet pro dámy i pro pány. Voda se získávala z vlastní studny.“
Teplota v krytu se celoročně pohybuje mezi deseti a patnácti stupni. „To je ideální pro některé exponáty, které tam máme umístěné. Jde hlavně o archeologické depozitáře, v jednotlivých místnostech krytu se dá najít mnohé.“
Prohlídky organizuje muzeum v sobotu 14. a 28. července, vždy od 11 a 15 hodin. Musíte se ale předem přihlásit.
Procházky po zámku i po městě
Moderní architektura v Pardubicích v první polovině dvacátého století. To už je další skupinová prohlídka, která bude v sobotu 21. července.
Pod pardubickým zámkem se ukrývá rozlehlý protiatomový kryt z 50. let minulého století
Málokdo ví, že renesanční zámecké valy v Pardubicích ukrývají protiatomový kryt tajně vybudovaný v roce 1953. Zájemci do něj mohou nahlédnout společně s průvodcem každou sobotu v 10 a v 15 hodin. Na své si přijdou především pamětníci a příznivci vojenské historie. Je ale potřeba předem se telefonicky objednat a teple se obléknout. Teplota v bunkru se pohybuje mezi 10 a 15 stupni Celsia.
„Návštěvníci poznají celé historické jádro města z trochu jiného pohledu. Seznámí se s ikonickými stavbami jako Winternitzovy mlýny a třeba taky s menšími stavbami obytného charakteru, které navrhovala řada architektů v prvorepublikovém období. Prohlídka trvá asi hodinu a půl, nějaký kilometr samozřejmě nachodíme,“ říká Bekera.
Po stopách Pernštejnů v Pardubicích pro změnu můžete jít o týden později, tedy 28. července. „Na tomto okruhu se zabýváme unikátním renesančním urbanismem, který zanechali právě Pernštejnové. Věnujeme se i dominantám jako kostel svatého Bartoloměje, Zelená brána anebo radnice.“
A kdybyste chtěli obdivovat přímo pardubický zámek, taky můžete. „Návštěvníkům na akci Zámek jako pernštejnská rezidence představujeme celkovou architekturu zámku. Seznámíme je s areálem, architektonickými prvky a prohlídka pokračuje do renesančních Rytířských sálů a kaple Tří králů,“ uzavírá pardubickou pozvánku Matěj Bekera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.