Před každým závodem je nutné dokonale odmastit pádlo
Čtyřkajak ve složení Josef Dostál, Lukáš Trefil, Jan Štěrba a Daniel Havel získal na olympiádě v Riu bronzovou medaili. Právě rychlostní kanoista Daniel Havel je dnešním hostem Aleny Zárybnické.
Daniel Havel se narodil v Praze, ale jeho sportovní kariéra začala v kanoistickém oddíle TJ Tatran Sedlčany. Pak jezdil za Spartu, dneska je členem Dukly Praha.
Se svou ženou a rodinou žije ale v Sezemicích. Získal celou řadu medailí, například první medaili na mistrovství světa už v roce 2010, ta byla bronzová, pak následoval další bronz z olympiády v Londýně v roce 2012, zlato z mistrovství světa v Moskvě, to byl rok 2014, pak loni zase třeba bronz na mistrovství světa v Miláně.
Ta nejčerstvější, asi tři měsíce, bronzová je z Ria. To je slušná sbírka kovů, zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že Danovi je 25 let.
Vaší ženou je neteř Martina Doktora, dvojnásobného olympijského vítěze z Atlanty, kajakářka Andrea Doktorová Havlová. To je slušný čistě vodácký genetický základ pro vaši dceru.
Ano, manželka vlastně dělala také kanoistiku a celkem úspěšně. Ta rodina je celá vodácky pojatá, takže uvidíme, čeho se dcera chytne. Nebudu ji do kanoistiky nijak nutit, ale určitě by mě to zahřálo u srdce, kdyby jednou vyjela na vodě.
Stává se, že vyrazíte na takovou tu klasickou vodu s vaší ženou?
Na vodě jsem byl asi dvakrát. Jednou jsme jeli Vltavu a jednou Berounku, ale už je to nějakých sedm let zpátky. To jsme ještě s manželkou nebyli a na takovou akci bych ji asi ani nevzal. (smích)
Byli rodiče ti, kteří vás přivedli k tomuto sportu, nebo to byli třeba kamarádi, kteří podobnou věc dělali?
Mě rodiče odmalička vedli ke sportu, za což jsem jim hrozně vděčný. Ke kanoistice jsem dospěl asi jako ke čtvrtému sportu, který jsem dělal. Začalo mě to hrozně bavit. Přivedl mě tam táta, protože se doslechl, že je v sedlčanském oddíle nábor mladých závodníků. Vyzkoušel jsem si to, jen tak v trenkách jsem sedl na vodu, udělal jsem tam kolečko. Přestože jsem se jako malý docela vody bál, mě to hned chytlo. Druhý jsem chtěl jít znovu.
Jakou rychlostí se lodě pohybují po klidných hladinách?
Čtyřkajaky v závodě na kilometr se pohybují v průměru kolem 19 až 20 kilometrů v hodině. Rychlost na startu je samozřejmě větší, protože tam se musí ta loď rychle rozpohybovat, ale v tempu to je kolem 20 kilometrů za hodinu.
Kým se vlastně řídí to tempo lodě?
Je to právě mnou, protože sedím na háčku, který udává tempo a řídí tu loď, takže kluci za mnou se pak musejí zkoordinovat podle mé frekvence a záběru.
Je možné tedy brát ohledy na někoho dalšího, kdo sedí za vámi? Nedokážu si představit, že on by k vám vysílal nějaký signál, že třeba nemůže. Vy tedy asi dopředu znáte to tempo, které si pro daný závod můžete dovolit?
Většinu tréninků, které v sezóně odjedeme na čtyřkajaku, tak jedeme v tom traťovém tempu. Během toho tréninku je čas na to říct, jestli to tempo je vyhovující, jestli někdo potřebuje nižší frekvenci a podobně. Doladíme to v tréninku a závodě všichni víme, co máme dělat.
Vaší první medailí v dospělé kategorii byl bronz z mistrovství světa v roce 2010 v Poznani v Polsku. Pořád je to hezká vzpomínka, ne?
Na to moc rád vzpomínám, protože to byl můj první rok v mužích a hned jsem naskočil do rozjetého čtyřkajaku. Nahradil jsem tam tehdy vynikajícího závodníka Honzu Andrlíka. Jsem rád, že se ukázalo, že byla dobrá volba mě tam dát a že se zajel tenhle výsledek, který se předtím nepodařil.
Sportovci často odpovídají na otázku, jestli mají nějaké předstartovní rituály. Já jsem si o vás přečetla, že byste na vodu nikdy nešel bez dokonale čistého pádla. Jak si mám představit takovou dokonalou hygienu?
Není to úplně o hygieně, ale o tom, aby ta žerď pádla nebyla mastná a neklouzaly nám pak ruce, když zabereme plnou silou. Pádlo si tedy musím odmastit před každým závodem a hodně si na to dbám, protože bych se pak nerad po závodě drbal na hlavě, že se mi to nepovedlo, protože jsem měl mastné pádlo.
Teď se dostáváme k jednomu velmi důležitému závodu, totiž Sezemickému poháru. To je závod, kterého se účastníte vcelku pravidelně, dvakrát už jste vyhráli. Deblkajak jezdíte se svou manželkou?
Letos jsem musel manželku vyměnit, protože v období závodu byla těsně před porodem, takže nemohla závodit v tomhle speciálním závodě deblkajaku mixů. Vyměnil jsem ji za její mladší sestru a závod jsme zase vyhráli.
Hostem minulých Záletů byl kolega komentátor Jiří Hölzel. Tady je jeho otázka: „Jak se v tom, v téhle skořepině, můžete udržet a ještě do toho dávat takové pecky a vyhrávat olympijské medaile?“
Je to právě v tom, že jezdíme všichni odmalička, takže s tou stabilitou jsme naučený a máme to zažité, dokážeme si do toho kajaku všichni i stoupnout. Ta synchronizace je o tom, jak to umíte, jak se umíte podřídit ostatním.
Jaká byla pro Daniela Havla olympiáda v Londýně, jak slavil 23. narozeniny, proč se občas pádlo drbe šmirglpapírem a proč je dobré dát dětem do ruky nejprve dřevěné pádlo? To se dozvíte ze záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
