Přes zatuchlý sklep cesta do paměti nevede! Jaká je práce v archivu?

5. leden 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rodokmeny se dnes díky digitalizovaným archivům běžně tvoří online

Archiváři nejsou jenom podivínští staříci. Univerzity chrlí archiváře do praxe, takže to jsou často mladí lidé. "Rozhodně jenom nesedíme, nečteme si v papírech a na základě toho píšeme články. Archiválie zpřístupňujeme, vyřizujeme badatelské dotazy a podobně," říká ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Ivo Šulc.

Hlad po rodokmenech

V archivu dobře vědí, že lidé stále pasou po znalostech své minulosti. „Hodně vykonal televizní cyklus Tajemství rodu. Problematiku zpopularizoval. Trochu se svezl na vlně, která začala někdy v devadesátých letech, kdy se lidé vraceli ke kořenům. Víc hledali své předky. Badatelů na rodokmeny začalo přicházet nesmírné množství.“

Šulc upozorňuje, že svým potomkům komplikují budoucnost různé nesezdané páry. „Rozpad tradiční rodiny se může projevit i v archivech, v genealogickém bádání. Když člověk vystřídá několik partnerů, má s nimi postupně děti a v žádných písemných dokumentech to není zachycené, tak pro potomky bude určitě složitější tyto věci dávat dohromady. Zároveň neříkám, že by to mělo být jako ve středověku, že se lidé vezmou a nemohou se rozvést. V dnešní době to není možné takto pojímat.“

Kdo netiskne, moc toho po sobě nenechá…

Už dřív Ivo Šulc uvedl, že bychom si v dnešní době měli tisknout e-maily a vyvolávat fotografie. „Je to žhavé téma. V dnešní době, kdy máme počítače, různá paměťová média, to může vypadat jako takové zpátečnictví. Ale archiváři často docházejí k závěru, že papír je papír. Elektronizace kupodivu přináší papírů možná víc, než se čekalo. Nakonec se ukáže, že papír je stále médium se svou hodnotou. Archivy budou muset přijímat a starat se o digitální dokumenty. Pokud lidé chtějí, aby se po nich něco dochovalo, cennější dokumenty by si měli tisknout nebo kopírovat.“

Čtěte také

Úřady dnes už podle Šulcových slov legálně produkují digitální dokumenty. „Pak nastane situace, kdy badatel bude chtít nějaký dokument a my budeme předkládat papír a zároveň se bude muset dívat do počítače. Vzniknou hybridní spisy. Část bude digitální a část bude ležet fyzicky u nás. To je asi reálná věc, která nás čeká,“ odhaduje.

Achillova pata: Archivy na internetu

Ředitel Ivo Šulc zastupuje paměťovou instituci, která se řídí zákonem o archivnictví. „Od různých původců shromažďujeme dokumenty s trvalou hodnotou. Vybíráme je, stávají se z nich archiválie. My je pak zpracováváme, děláme seznamy, předkládáme je badatelům, pokud tam nejsou nějaká omezení. Když zbývá čas, snažíme se dělat osvětovou, propagační činnost.“

Zámrsk má podle něj řadu výhod a řadu nevýhod. „Působíme na území Pardubického a Královéhradeckého kraje. Do Zámrsku není úplně optimální spojení. Centrála sídlí na bývalém zámku a v přilehlých hospodářských objektech. Hodně nás trápí zpřístupňování digitalizovaných archiválií na internetu. V tom jsme dost pozadu a budeme s tím muset něco udělat. Veřejnost očekává jednodušší formu zpřístupňování archiválií. Očekává, že bude moci bádat z pohodlí svého domova.“

Ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Ivo Šulc
autor: MAL
Spustit audio