Procházka Přeloučí s Františkem Filipovským
Když v Přelouči přemýšleli, jak by se dal vytvořit prohlídkový okruh městem, napadlo je propojit jednotlivá zastavení s životem slavného rodáka, a tak na informační panely přidali i jeho vyprávění.
Herec František Filipovský je tedy vlastně takovým průvodcem po přeloučské naučné stezce. Trasa má dohromady 21 zastavení, aby se nezdála návštěvníkům příliš dlouhá, rozdělili ji do dvou okruhů. První je tzv. městský, označený žlutě, který má délku asi 5 kilometrů a 14 zastavení. Druhý se jmenuje přírodní, protože vede k Labi. Ten se 7 zastaveními měří 3,5 kilometru a je uzpůsoben také velmi malým dětem, které mohou po cestě i soutěžit.
Filipovský i Rettigová
František Filipovský se narodil v Přelouči v domě č.p. 9 dne 23. září 1907. Jeho otec, také František, měl v té době 62 let, matka 36 a budoucí slavný herec měl i tři o hodně starší sestry. Tyto detaily si návštěvníci přečtou na panelu umístěném před jeho rodným domem v dnešní Pražské ulici. Součástí tabule je i fotografie malého Františka před loutkovým divadlem, které miloval. Zajímavostí je, že na půdě domu pořádal své první "divadelní představení."
Stezka připomíná i další slavné osobnosti spojené s městem. Například starostu a ředitele cukrovaru Jana Vincence Diviše a jeho vnuka, básníka Ivana Diviše, který po smrti dědy k babičce do Přelouče často a rád ve svém dětství jezdil. O tom se dočtete na panelu u Divišovy vily. Tuto honosnou neobarokní budovu z roku 1907 navrhl pražský architekt Rudolf Kříženecký. Inspiroval se barokní stavbou, ve které dnes dnes sídlí Dvořákovo muzeum v Praze. Kříženecký je také autorem jedné z dominant Přelouče, budovy bývalé Občanské záložny.
Přelouč jako Kocourkov
Památku na dobu baroka mají v Přelouči například ve Zborovské ulici, jde o pozdně barokní dům z počátku 19. století. Nedaleko od něj je pak jediná ryze secesní stavba ve městě. Bývala to rodinná vila a dnes je v ní lékárna. Zborovská ulice je na trase přírodní naučné stezky, která vede také k nejstarší stavbě v Přelouči, ke kostelu sv. Jakuba Většího.
V původně gotické barokně přestavěném svatostánku byl ředitel kůru a varhaníkem otec Františka Filipovského a i malý František tam zpíval při bohoslužbách. A kousek odtud je další unikátní stavba, evangelický tzv. americký kostel.
Naučná stezka Přeloučí by asi nebyla úplná bez zastavení věnované Kocourkovu. Bájné město, kde žili lidé ne zrovna bystrých hlav, mělo totiž skutečnou předlohu v jedné z místních historických událostí. K příběhu se ale postupně přidaly další, humorné a vymyšlené, třeba pokus radních vysušit led. Panel s ilustrací Ondřeje Sekory z knihy "U nás v Kocourkově" je kousek od radnice, protože na ní kocourkovští tahají vola na věž radnice, aby spásal trávu. Město Přelouč tak bere tyto historky s humorem a ke Kocourkovu se hrdě hlásí.
Související
-
Malé vesnice i známá města. Každý kout Přeloučska je krásný
CBS Nakladatelství, které připravuje novou knihu Přelouč a okolí z nebe s leteckými fotografiemi. Nestandardní pohled na obce často překvapuje i samotné starosty.
-
Z věží do podzemí Přelouče
I když se Přelouč jako město s bohatou historií může pochlubit hned několika věžemi kostelů, včetně toho poutního, dominantou města je věž Občanské záložny.
-
Na hřbitově v Přelouči uvidíte český vynález
Historie přeloučského městského hřbitova sahá do 17. století. Začalo se na něm pohřbívat kvůli morové epidemii. Tamní kostel stal známým poutním místem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.