Na hřbitově v Přelouči uvidíte český vynález

9. listopad 2024

Historie přeloučského městského hřbitova sahá do 17. století. Začalo se na něm pohřbívat kvůli morové epidemii. A svým způsobem díky ní se tamní kostel stal známým poutním místem.

Až do konce 17. století se v Přelouči pohřbívalo pouze u kostela sv. Jakuba, hřbitov dnes už neexistuje. V roce 1680 postihla město masivní morová nákaza a její následky byly tragické. Zmizela téměř celá dětská generace, mrtvých bylo velmi mnoho a nebylo už možné nebožtíky ukládat v centru města.

Tehdejší farář Jan Adam Lorenc ubytoval na své faře řeholníka z Prahy. Ten do rána zemřel a farář se morem nakazil, obětí epidemie se naštěstí nestal. Své uzdravení přičítal obrazu Panny Marie Čenstochovské, kopii středověké malby z 15. století, ke kterému se modlil.

Jako poděkování za uzdravení nechal Jan Lorenc postavit v roce 1682 na návrší východně od města u nově založeného hřbitova kapli, ve které vystavil obraz Panny Marie s Ježíškem ve věnci z růží. Kostel byl v roce 1684 vysvěcený k poctě Navštívení Panny Marie. Začalo se mu říkat svatopolský, podle označení místa „Svaté pole“.

Městský hřbitov a kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči

Do Přelouče začali mířit poutníci. Věhlas svatopolských poutí znásobily další aktivity, když se farář Lorenc spojil s chrudimskými kapucíny, kteří pečovali o slavný obraz Krista Spasitele a po dobu svatopolských slavností tento údajně zázračný obraz sv. Salvátora do Přelouče zapůjčovali.

Náhrobek s ruchadlem

Na zeď věže kostela Navštívení Panny Marie byla v létě roku 1884 osazena pamětní deska z bílého mramoru a vyzlaceným nápisem. Připomíná památku spoluvynálezce ruchadla Františka Veverky. V místech jeho údajného hrobu stojí náhrobek, na jehož vrcholu je umístěný symbol vynálezu, ruchadla bratranců Veverkových.

Pamětní deska Františka Veverky na zdi kostela Navštívení Panny Marie v Přelouči

Ruchadlo vynalezli bratranci Veverkovi, Václav a František z Rybitví u Pardubic, v roce 1827. Jejich převratný pluh půdu nejen rozrušoval, ale zároveň obracel vrstvu zeminy a orba byla méně namáhavá. Spory o vynález bratranců, kteří na něm ovšem nikdy neprofitovali, se stal předmětem národnostního boje. V celé věci se velmi angažoval bohdanečský rodák, básník Josef Jaroslav Langer. Také jeho hrob v Lázních Bohdaneč zmiňujeme v našem seriálu o zajímavých hřbitovech Pardubického kraje.

Na svatopolském hřbitově je pohřbena řada významných občanů, hřbitov má katolickou a evangelickou část, zčásti se dochoval také židovský hřbitov. U východní zdi nové části katolického hřbitova je hromadný hrob obětí tzv. transportu smrti z konce druhé světové války.

Zátiší městského hřbitova v Přelouči

Na přeloučském hřbitově bylo pochováno 9 vězňů, kteří zemřeli hladem a zimou ve vlaku směřujícím z Osvětimi a projíždějícím Přeloučí, a to 24. ledna 1945. Byl mezi nimi i francouzský skladatel polského původu Casimir Oberfeld. Jeho ostatky byly ale na přání rodiny exhumovány v roce 2016 a přeneseny na hřbitov Montmartre v Paříži.

Zasloužený monumentální náhrobek

Jeden z nejvýraznějších a nepřehlédnutelných náhrobků na hřbitově v Přelouči připomíná památku velmi váženého občana Přelouče Jana Dítěte, který se významně zasloužil o společenský, duchovní i stavební rozvoj města v druhé polovině 19. století. Stál u vzniku Občanské záložny, stavby nemocnice, zřízení knihovny. Zasadil se také o vznik nové budovy školy a radnice na náměstí. Jan Dítě zemřel v létě roku 1892 a stejně tak jako jeho činy se i pohřeb zapsal do historie města.  

Monumentální náhrobek Jana Dítěte na přeloučském hřbitově vytvořil sochař generace Národního divadla Bohuslav Šchnirch

Stěžejní zásluhy Jana Dítěte připomínají nápisy na jeho náhrobku, včetně údaje o tom, že Jan Dítě nechal upravit svatopolský hřbitov a opravit kostel. Náhrobek má lehce kónický tvar, evokuje tumbu, která vynáší sarkofág. Před ním stojí génius času, paměti a slávy. Má ženské rysy a bohatě rozpjatá křídla a na levé straně plaketu s podobiznou Jana Dítěte. Alegorická postava okřídleného anděla stojí na zemské sféře s motivem zodiaku. Autorem náhrobku je známý výtvarník z generace Národního divadla sochař Bohuslav Schnirch. 

Spustit audio

Související