Rohozná 26.10. 2008

Rohozná leží v malebné krajině nedaleko Moravské brány, na její české straně. Má dvě místní části, kvůli protáhlému tvaru obce a geografickým podmínkám nazývané horní a dolní. Obě části mají "vlastní" rybník a školu. "Společná" je pošta, kostel s přilehlým hřbitovem, obecní úřad s hasičskou zbrojnicí. Pokud pojedete do Rohozné automobilem, stejně jako já, ujedete 13 km z Poličky nebo 16 km ze Svitav (přes Hradec nad Svitavou a Radiměř). Jméno Rohozná je odvozeno od slova "rogoz" = rákos. Je to přídavné jméno utvořené běžným způsobem. Ženský rod získalo jméno tak, že bylo spojováno se slovy voda, louka, ves. Např. Rohozná ves = rákosová ves. (Stejně vznikla i jiná místní jména rostlinného původu: Travná, Vrbná, Dubná, Lipná, Květná, Lesná, ...) Jméno Rohozná je tedy utvořeno od jména rákos. Vysvětlení je snadné. Ves vznikala v dolním konci poblíž hradu, kde se rozkládaly velké rybníky. Slovo "rogoz" je velmi starobylé. Vyskytovalo se ve všech slovanských jazycích. U nás zaniklo. Zůstalo však zachováno v základech několika místních jmen: Rohozná, Rohozec, Rohozno, Rohozov, Rohoznice. Slovo rohož, označující dříve výrobek z rákosu není totožné se slovem "rogoz", ale je od něho odvozené. Rohozná je v Čechách zastoupena pětkrát: naše obec, ves u Strakonic, ves u Nasavrk, zaniklá ves u Podbořan a ves u Pelhřimova. Osada Rohozná je i na Slovensku u Brezna. Protéká jí říčka Rohozná, která se před Breznem vlévá do Hronu. Obec zvanou Rogozna můžeme najít na území Ruska, Rogoznici v Chorvatsku. Místní jména se stejným základem jsou ve všech slovanských státech. Najdeme je i v Řecku, Albánii a východním Německu. Je to památka na dávné slovanské osídlení. Na poutě a svatby se už od nepaměti dělají v Rohozné koláče, kterým se říká Rohozenské půďáky a tady je recept na 12 koláčů. Potřebujeme 1 kg polohrubé mouky, 25 dkg cukru, 25 dkg másla, 6 dkg kvasnic, 1lžíci sádla, 1 vejce + 5 žloutků, 1 kávovou lžičku soli, citrónovou kůru, muškátový oříšek, vanilku, rum, mléko nebo šlehačku. Těsto řádně rozpracujeme a necháme vykynout. Z vykynutého těsta vytvoříme bochánky o váze přibližně 20 dkg, které rozválíme do čtverců silné asi 1 cm. Na ně rozetřeme náplň (makovou, tvarohovou nebo povidlovou ze sušených hrušek). Náplň roztíráme do čtverce tak, aby rohy těsta zůstaly prázdné. Složíme jako skládaný koláč tzn. protiúhlé rohy spojíme uprostřed koláče. Těsto musíme v prostředku hodně přimáčknout, aby se koláče neotevřely. Dáme na sádlem vymaštěný plech (2 kusy), koláče by se neměly dotýkat, potřeme rozšlehaným vajíčkem, necháme ještě vykynout a dáme péci. Upečené potřeme máslem a prostředek posypeme strouhaným perníkem. A jak připravíme náplně? Do tvarohové dáme tvaroh, máslo,cukr, žloutky nebo celá vejce, vanilka a hrozinky. Na makovou potřebujeme umletý mák, perník, skořici, cukr, vanilku, citrónovou kůra, máslo a rum. Zajímavá je i náplň hrušková - pomleté uvařené sušené hrušky nebo hrušková povidla dochutíme skořicí, badyánem, hřebíčkem, vanilkou, cukrem a máslem. A teď už stačí popřát jen dobrou chuť! Neděle 26.10. po 12. hodině