Rok od zápisu. Hledače památek UNESCO suplují v Kladrubech domácí turisté
Byla to loni v létě velká sláva. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se dostala na prestižní seznam UNESCO. Hladové cestovatele ale letos zbrzdila pandemie koronaviru.
„Návštěvnost zatím není taková. Teď už se turisté zase pomalu vracejí. Hřebčín se částečně otevřel v červnu a kompletně o prázdninách. I v Kladrubech čekáme hodně hlavně českých turistů. Vynahradí trochu nižší počet lidí, kteří cíleně vyhledávají památky UNESCO. Cestování zůstává omezené,“ připomíná kladrubská starostka a hipoložka Lenka Gotthardová.
Hřebčíny, hřebčince, jízdárny
Chov koní má na našem území dlouhou tradici. Kromě starokladrubského koně se týká i koně Kinského anebo českého teplokrevníka. Hřebčín v Kladrubech založil už císař Rudolf II. „Významný v tomto ohledu byl taky otec Marie Terezie, tedy Karel VI., který se podílel na zvelebení hřebčína. Samotná Marie Terezie vydala patent pro zlepšení chovu koní. Její syn Josef II. začal zakládat takzvané hřebčince. Šlo o takzvaný zemský chov.“
Kromě panovníka se koním věnovala taky třeba šlechta. „Díky ní rostly krásné stáje a jízdárny, což představovalo velmi důležitý doplněk k celému panství,“ připomíná Gotthardová. Víc řekne 22. září na pardubické besedě. To bude součást akce Evropské město koní.
Související
-
Kladruby v UNESCO: přibyde turistů, padne vodojem i stará jízdárna
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kladruby musí počítat s větším zájmem turistů, zatím na to ale obec připravená není.
-
V Kladrubech vyrostl další hřebčín. Koní tam je teď ještě víc než normálně
Rudolfův pohár patří mezi hlavní taháky každé sezóny. Ani letos na něj v hřebčíně v Kladrubech nezapomněli. Největší pozornost tradičně poutá sobotní maraton.
-
Kladruby nad Labem, to nejsou jenom koně
Kladruby nad Labem jsou známé díky svému hřebčínu, císařskému, státnímu a dnes národnímu. Ale i v okolí je mnoho zajímavých míst, která by byla škoda opomenout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
