Rosické panství znovu ožívá
Hospodářský dvůr u rosického zámku byl velmi úspěšný. Měl svůj pivovar, cukrovar, olejnu i palírnu. Na loukách kolem se páslo až pět tisíc ovcí. Proto ho majitelé z šlechtického rodu Kinských nechali zapsat jako rodový statek, který nesměl být prodán ani zastaven. O většinu rosického majetku pak přišli během pozemkové reformy za první republiky.
Knížecí pivovar Kinských byl postaven v roce 1858 a pivo se zde vařilo do roku 1916, než úřady zabavily pro válečné účely měděnou varnu. Ta byla po válce nahrazena varnou hliníkovou, která se ale neosvědčila a pivovar už znovu ve velkém vařit nezačal.
Za druhé světové války sloužily prostory pivovaru jako skladiště zbraní a munice. Později zde zemědělské družstvo uskladňovalo obilí.
Pivovarské sklepy jsou unikátní stavbou
K pivovaru patří i sklepy na protější stráni. Dříve k nim vedla alej vzrostlých lip, které poskytovaly stín převáženým pivním sudům. V devíti klenutých sklepech se chladilo ledem, který tu díky stabilně nízké teplotě vydržel vždy až do další zimy.
Sklepy jsou postaveny z opuky ve dvou vrstvách, mezi kterými je vzduchová izolace. Mezi těmito stěnami se dá procházet, po větší části celého sklepa. Nad sklepy stojí stodola, kde byl nákladní výtah, který do spodních pater svážel celé vozy ať už s nákladem pivních sudů nebo ledu.
Muzeum Vesnice žije
Obec Rosice koupila starou cihelnu a v jejích prostorách vytvořila stálou expozici, která má lidem připomenout, jak se na vesnici dříve žilo. Sbírka je složena z věcí, které místní lidé přinesli. Najdete tu jak řemeslné nástroje, tak předměty denní potřeby, jsou tu zemědělské stroje, kola, saně, kočárky i velký kočár. Jsou tu krásné kredence a otomany, ale i pračky a starodávné hračky.
V kruhové chodbě v přízemí, kde se dříve vypalovaly cihly, vystavují své obrazy a keramiku místní umělci. Svoji část tady mají i hasiči. Stojí tu staré stříkačky od vysokomýtské firmy Stratílek i Sodomky, vystavena je i Němka, kterou v Rosicích nechala německá armáda.
Vlaková zastávka Rosice - Seslávky
Rosicemi jezdil vlak až do počátku osmdesátých let, na trati Chrast - Hrochův Týnec. Na nádražní budově visel nápis Rosice - Seslávky. Místní trať se zapsala do historie událostmi na konci války. Kdy místní partyzáni vyhodili do povětří vlak zásobující pardubické letiště, který vezl jak zbraně tak střelivo a pohonné hmoty.
Výbuch způsobil obrovský kráter, přerušil trať, ale také způsobil velké škody v okolí. Poničen byl dokonce i tři kilometry vzdálený zámek v Chrasti.
Opravený pivovar bude centrem obce
Rosické zastupitelstvo jednohlasně odsouhlasilo odkup starého pivovaru a jeho rekonstrukci. V současné době se už opravuje střecha a zpracovává projekt na jeho další využití. Už dnes je jasné, že tu bude hasičská zbrojnice, pošta a kanceláře obecního úřadu. V podkroví najde místo archív a pravděpodobně zde zbyde prostor i pro několik bytů.
Oprava bývalého pivovaru potrvá několik let a pokud vše půjde podle plánu, mohlo by se z něj stát přirozené centrum obce. Z původního Rosického panství, tedy ze zámku, kaple, cukrovaru a palírny se toho moc nedochovalo. Pivovar tak bude jedinou živoucí vzpomínkou na časy rosické prosperity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka