Rybářský rok má svá pravidla. Vysazují se původní druhy, pro pstruhy je stanovená denní doba lovu

8. říjen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Pstruzi se můžou lovit jen v určitých hodinách | Foto: Lukáš Milota, Český rozhlas

Rybářský rok má svá pravidla. Vysazují se původní druhy, pro pstruhy je stanovená denní doba lovu

Rybářský rok má svá pravidla, například je stanovená denní doba lovu. V pstruhovém rybářském revíru je tato doba v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin, v měsících listopad a prosinec od 7 do 17 hodin.  V mimopstruhovém revíru platí v době od října do března denní doba lovu od 5 do 22 hodin. Ovšem aby bylo co lovit, o to se stará Český rybářský svaz.

Rybáři z Ústeckého a Libereckého kraje jsou sdružení v Severočeském územním svazu Českého rybářského svazu a hospodaří na ploše 5100 hektarů. Ale kraje se liší. V Ústeckém je víc nádrží, v Libereckém je zase víc pstruhových říček a potoků. Je to dáno jak reliéfem krajiny, tak lidskou činností. Mnoho nádrží v Ústeckém kraji vzniklo zatopením původních těžebních lokalit.

Český rybářský svaz obecně klade důraz na vysazování původních druhů a také respektuje charakter krajiny, kvalitu vody i potřeby jednotlivých druhů ryb. Některé se vytírají na vodních rostlinách, jiné naopak na substrátu.

Vysazují se ale i druhy nepůvodní – například amur, pstruh duhový nebo siven americký. U nich nehrozí přemnožení, protože pro rozmnožování v přírodě tu nemají ideální podmínky. Například amur potřebuje určitou teplotu vody a tu tady nemá. Pstruh duhový nebo siven tak trochu zachraňují původního pstruha. Rybář většinou vzácného „domácího“ pstruha pustí a na pánvi skončí uměle vysazený pstruh duhový.

Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.