Sedlec - jedinečná vesnice s kamennými domy

Kamenné domy v Sedleci
Kamenné domy v Sedleci

Kdo zavítá do Sedlece, místní části obce Vraclav, jako by se vydal proti proudu času. Patrové domy, vystavěné z lomové opuky, vytváří romantická zákoutí a pohledy. Díky kamenným domům je Sedlec výjimečná.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Roku 1410 se objevuje v Deskách dvorských jako „villa Sedlce“. V trojúhelníkovém půdorysu návsi je možné sledovat vývoj obce ve středověku.

Na počátku 18. století žilo ve vsi osmnáct hospodářů, později začíná počet chalup narůstat. Josefský katastr z roku 1788 už zaznamenává padesát domů a stavební rozvoj vesnice pokračoval až do poloviny 19. století.

K jedinečnému rázu „pomohl“ požár

Tehdy ale Sedlec poškodilo šest požárů, a tak staré roubené chalupy většinou lehly popelem. Díky požárům má ale dnes Sedlec výjimečnou, klasicistní podobu. Velká část dochovaných objektů totiž pochází z krátkého časového období, což se většinou stává výjimečně, protože v okolních obcích jsou většinou značné rozdíly ve stáří staveb.

Velké usedlosti se zděnými patrovými domy v Sedleci utvořily pozoruhodný soubor klasicistních staveb ze 40. až 70. let 19. století. Sedlec je v rámci Vysokomýtska lokalitou s největším počtem patrových domů v usedlostech. Hlavním stavebním materiálem se stala hlína a opuka, které daly vesnici její zvláštní ráz. Sedlec byla navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, k zápisu ale nakonec nedošlo.

Ulička mezi domy v Sedleci

Za podrobnější pohled stojí venkovská stavení na návsi nebo kovárna u čp. 48. Zde je zajímavý výrazný přesah asymetrické sedlové střechy, což je méně obvyklé řešení přístřešku pro kování koní. Dokončení objektu datuje na zadní stěně proti dveřím vytesaný letopočet „1869“.

Kromě Sedlece existuje na Vysokomýtsku ještě přibližně 30 vesnic, ve kterých dodnes stojí patrové zděné domy. Patrně se jedná o vývojovou stavební návaznost na patrové roubené domy. Některé se v okolí dodnes zachovaly, například v obcích Brteč, Lhůta, Vanice nebo Vraclav.