Sexuolog Zbytovský: Pošmourno se zrcadlí v naší duši. Na podzim si víc tvořme příjemnou atmosféru

13. listopad 2021

Magazín o zdravém životním stylu. Chcete být fit, vědět co se nosí a poznat zajímavé osobnosti? Poslouchejte Šarm:

  • 00:44 Narozeniny Marie Rottrové 
  • 03:08 Svatomartinské víno
  • 08:02 Výborný recept z dýně
  • 11:54 Nakouknutí do podzimního šatníku 
  • 15:43 Jak předejít podzimním depresím
  • 20:16 Glosa spisovatelky Haliny Pawlowské
  • 21:32 Start 26. ročníku rozhlasové ankety Šarmantní osobnost roku

S psychiatrem a sexuologem MUDr. Janem Zbytovským si povídáme na téma: podzimní splíny a deprese.

Na podzim bývá brzy tma a naše nálada už není tak optimistická jako v létě. Je to vlivem počasí nebo čím si to vysvětlovat?

Ovšem ono je to velice individuální. Já mám například podzimní atmosféru velmi rád.

Čtěte také

Člověk si musí rozsvítit či zapálit v krbu. Prostě vytvořit si příjemnou atmosféru. Venku se příroda krásně barví. A ti, kteří podzim nemají rádi, musí udělat maximum pro to, aby přirozené splíny, které mohou nastat, co nejvíc omezili nebo rozptýlili. Právě vytvářením atmosféry.

Samozřejmě je důležité hodně světla. Když svítí sluníčko, tak se cítíme dobře, přestože už je podzim. Ovšem pošmourno je potom také zrcadlí v naší duši a psychice. A tady je důležitá aktivita. Projít ven se může i za šera nebo ve tmě. Nestahujme se do izolace a svého doupěte. Tím můžeme posilovat své černé myšlenky.

Můžeme také stravou nebo kvalitním spánkem ovlivnit naši psychiku?

Ano, dobrý spánek bych klad na úplně první místo. Nebraňme se tomu, když si náš organismus žádá víc spánku. Pokud to jde, tak tomu vyhovme.

Čtěte také

A pokud jde o stravu, tam je to velice individuální. Ovšem doporučuje se spíše strava zahřívající, aby člověk přizpůsobil svůj jídelníček chladnějšímu počasí a ohřál se. Neznamená to jen konzumace teplých nápojů, ale mění se skladba jídla. Můžeme snést více tuků, které pak spálíme zase tím, že se budeme pohybovat venku v chladu. Ale samozřejmě přiměřeně svým dispozicím.

Dobrá rada je řídit se podle své intuice. Co člověk v dané chvíli pociťuje, že bude pro něj dobré, tak to klidně dělat. Samozřejmě s jistým omezením, ale v zásadě si myslím, že na tom něco je.

Kdy už můžeme hovořit o depresi a je vhodné navštívit odborníka?

Tady je dobré, aby člověk, který svýma očima pozoruje svého partnera nebo rodinného příslušníka, vnímal změny chování. A dotyčného na to upozornil. Zkrátka někdo blízký, koho dobře zná. Problém ovšem je, aby ten člověk na to dal. Aby se nad tím zamyslel a zašel třeba alespoň za svým praktickým lékařem.

Výživová poradkyně Bc. Martina Jandová hostem naší radioporadny

Recept od Martiny Jandové na výborný dýňový dort s jablky a tvarohem:

Suroviny:
Těsto: 400 g Hokkaido dýně, 200 g jablkom, 150 g ovesné vločky, 100 g rozinky sušené, 5 x vejce slepičí, 130 g Acidofilní mléko 3,6%, 70 g ořechy vlašské, 200 g špaldová mouka celozrnná, 150 g Eritritol (či jiné sladidlo dle svých preferencí), 1 lžička skořice, 1 lžička perníkového koření, 1 lžička jedlé sody
Tvarohová náplň: 500 g tvaroh odtučněný, 250 g tvaroh tučný, 30 g Čekankový sirup

Postup:
Těsto na dort:
Troubu předehřejte na 170 °C. Dortovou formu (Ø 28 cm) vymažeme máslem a vysypeme moukou. Rozmixujeme jablka a dýni (Pokud máme výkonný robot, můžeme mixovat dýni syrovou. Ale lze použít i vařenou či pečenou dýni). Přidáme ovesné vločky, rozinky, skořici, perníkové koření, sladidlo, vejce, ořechy, acidofilní mléko. Poté přisypeme mouku, jedlou sodu a promícháme. Těsto přendáme do připravené dortové formy a pečeme 50-55 minut (170 °C). Dort necháme 15 minut vychladnout ve formě a poté necháme zcela vychladnout na chladicí mřížce. Poté dort rozpůlíme uprostřed a promažeme tvarohovou náplní.
Náplň:
Tvarohy smícháme a dosladíme čekankovým sirupem dle chuti. Promažeme dort uprostřed a na vršku.
Tip:
Promazaný dort posypeme nastrouhanou čokoládou nebo nasekanými ořechy. Dort vypadá jako mrkvový, ale mám pocit, že chutná ještě lépe. Je krásně vláčný, šťavnatý a chutná opravdu skvěle.

Po vychlazení podáváme.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.