Skalní obydlí ve Zderazi
Pro naši generaci je těžké si představit, jak se asi žije v obydlí vytesaném ve skále. Přesto jsou místa, kde lidé skutečně skály obývali. A to celoročně. Do takové pískovcové skalní „chalupy“ se můžete zajet podívat a vyzkoušet si alespoň na pár minut atmosféru takového bydlení.
Zkusily si to i redaktorky Jitka Slezáková a Tereza Brázdová. Navštívily společně s etnografem Radimem Urbánkem skalní obydlí ve Zderazi na Chrudimsku.
To, že ve skalních obydlích ve Zderazi skutečně žili lidé celoročně, vypovídají zápisy v tamních kronikách. Úryvky o Zderazi se podle průvodce Josefa Raby dochovaly i v Podlažické kronice a v dalších zápisech, které vlastní Státní archiv v Zámrsku.
Nicméně přesné datum, kdy v historii začali lidé hloubit do pískovce obytné prostory, sklepy a chlévy, se nezjistilo. Můžeme se jen dohadovat, že to mohlo být už ve 2. polovině 18. století, kdy hraběnka Harbuval de Chamaré a její muž zakoupili novohradské panství a zakládali různé manufaktury. Lidé tam přicházeli za prací, ale neměli kde bydlet. Proto si ti nejchudší z nich hloubili skalní byty ve Zderazi, aby přežili.
Podle některých názorů mohly být vytesány v době třicetileté války jako úkryty pro úrodu a majetek před vojskem a teprve později byly některé z nich využity pro bydlení.
Podle etnografa Radima Urbánka je jisté, že lidé si v pískovcových skalách hloubili sklepy, kde se dobře skladovaly zásoby na zimu. Také domácím zvířatům se tam dobře dařilo, protože teplota v zimě nikdy neklesla pod nulu. Ale celoročně se tam lidé uchylovali hlavně v době válek. A také například během hospodářské krize mezi světovými válkami. Za druhé světové války sloužily skalní obydlí tamním lidem jako úkryty před nálety. Dnes už se do Zderazi jezdíme naštěstí jen dívat jako turisté na netradiční bydlení našich předků.
Z 27 dochovaných pískovcových sklepů jsou pro veřejnost zpřístupněné dva. Jeden z nich prokazatelně v minulosti sloužil méně majetným občanům k bydlení. Je tam okno, postel, pec i truhla na oblečení.
Josef Raba vás ochotně provede po skalních obydlích ve Zderazi v časech 10, 13 a 15 hodin mimo pondělí. Je ale třeba se telefonicky přihlásit na čísle: 721 906 840. V září a v říjnu jsou prohlídky možné v sobotu a v neděli.
Ve druhém je v současné době expozice fotografií týkající se všech dosud dochovaných sklepů ve Zderazi. Podle průvodce Josefa Raby ale takových sklepů bylo mnohem víc, než 27. Některé mají datování z 2. poloviny 19. století. Neví se přesně, kolik sklepů je zasypaných a odstřelených. Při výkopových pracích plynofikace byl náhodně objeven u čp. 39 zasypaný sklep, o kterém nikdo z pamětníků nevěděl.
Některé sklepy sloužily jako dílny. U čp. 45 je v pískovci vytesaná kovárna s výhní (datovaná 1821). Pracoval v ní kovář Leopold Svoboda. U čp. 87 je sklep o třech místnostech, jedna má dokonce okna. U čp. 32 jsou vedle vchodu do sklepa vidět záseky na sloupky a trámy sušárny ovoce. Sklep u čp. 99 je dnes znovu využíván jako obytná místnost rekreační chalupy. Některé sklepy mají vytesané různé poličky, výklenky, sedátka, průhledy, záseky pro trámky a prkna. Uprostřed nebo v rohu mají kruhové větrací otvory o průměru 20–30 cm.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka