Skauti nabírají na síle. O jejich tábory a kroužky je mimořádný zájem
Ne všechny děti, které rodiče vypraví na letní tábor, si ho dovedou postavit vlastníma rukama
Ne všechny děti, které rodiče vypraví na letní tábor, si ho dovedou postavit vlastníma rukama na zelené louce. A právě tak to na skautském táboře chodí. Děti si staví tábor od základů. Typické jsou podsadové stany, stožáry a polní kuchyně s ohništěm.
Také příprava jídla je záležitostí všech. Muzejnice Soňa Krátká, která studuje dějiny skautingu, říká, že není pro každého. Ale kdo se naučí ctít myšlenky tohoto hnutí, je připravený i na horké chvíle v budoucím životě.
Nefunguje elektřina? Žádný problém
Počátky skautingu jsou starší více než sto let. U nás byly jeho myšlenky často zakazované, podle režimu, který u nás momentálně vládl. Během socialismu se skauti přetransformovali v pionýry a pionýrské tábory. Návrat skatů začal pozvolna v 90. letech. A jedním z prvních, kdo začal organizovat pravé skautské tábory, byl oddíl z Luže.
Soňa Krátká přinesla kroniku, která vznikla už v roce 1990. „Pokud byste přijeli na ten samý tábor letos, zjistili byste, že se nic nezměnilo. A to je moc dobře, děti to vítají. I bez elektřiny a současných vymožeností se dá přežít! Stejná lokalita, podsadové stany, všechno stejné… Jen původním vedoucím je dnes už přes padesát,“ směje se muzejnice a připomíná, že jednou z hlavních myšlenek skautingu je sepětí s přírodou, pospolitost a přátelství. Nesmí chybět chuť k práci, samostatnost, odvaha a pomoc slabším.
„Při pozdravu palec chrání malíček, a to je právě symbolika ochrany slabších. V tomto duchu funguje tato organizace už více než sto let. A další mladí se přidávají, i když se to zdá v dnešní době skoro neuvěřitelné,“ usmívá se Soňa Krátká.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
