Skláři dokončují umělecké lustry pro pardubický Dům hudby

Skleněně lustry, které mají nepravidelné tvary s přesně vybroušenými plochami a hranami, vyrobili  podle návrhu izraelského designéra Arika Levyho skláři z Nového Boru na Liberecku.

„Výrobní teplota je 1100 °C, teplota v okolí je čtyřiceti až šedesáti stupňů u pece,“ říká přímo vedle pece sklář a ředitel firmy Lasvit David Ševčík. Následně jmenuje čtyři základní suroviny, ze kterých vzniká čiré sklo: „Písek, soda, potaš, vápenec. S příměsí těchto čtyř surovin se dá utavit krásné čiré sklo.“

Ve sklárně firmy Lasvit skláři dokončují lustry pro Dům hudby. Výrobní proces začíná v huti, jednotlivé díly se následně brousí a leští|foto: Honza Ptáček,Český rozhlas

Každá surovina má svou vlastní funkci. „Písek jako základní surovina, když utavíte jenom písek, tak budete mít sklo. Soda dává čas na tvarování skla, potaš je čistič skloviny a vápenec mu vytváří chemickou odolnost.“

Fenomén českého křišťálu pak spočívá v tom, že obsahuje pouze malé množství sody. „Soda je něco, co dává sklu čas na tvarování, takže ten, kdo chce mít čas tvarovat, lepit si, stříhat, stáčet sklo, tak tam dává víc sody, ale zase to trošku snižuje tu hodnotu skla, ono je pak měkčí.“

10 fotografií

Podle Aleše Vacka je potřeba si dát pozor na barvy a čistotu skla. „Nesmí tam být bubliny, je to komplikované vzhledem k množství skla a je to velký, těžký kus a potom to je problém. Odpadu je tak přibližně jedna pětina,“ říká sklář.

Kov a sklo se nekamarádí

Lustry pro pardubický Dům hudby jsou složené z 88 precizně broušených kamenů, které mají tvar krystalu. „Princip je vždycky stejný, u Crystal Rocku máme kovovou formu, do které se to fouká. Je to docela velké množství skla, takže se musí nabírat mnohokrát a potom se to vyfoukne do formy. Železnou formu máme proto, aby to vydrželo teplotu, ve formě se to netočí a je to foukané napevno,“ vysvětluje Vacek.

Na základní tvarování skleněných svítidel se používá speciální ocelová forma|foto: Honza Ptáček,Český rozhlas

„Kov a sklo spolu úplně nekamarádí, takže to sklo má něco jako pomerančovou kůru a abychom z toho udělali ten Crystal, tak ho za studena musíme celý obrousit. Na brusírně tomu dáme lesk a ostrost, kterou podpoříme nasvícením a je z toho správný Crystal Rock,“ popisuje používání kovové formy ředitel sklárny David Ševčík.

Čtěte také

Rekonstrukce pardubického Domu hudby pokračuje, dokončená bude v červnu

Kde budou svítidla zavěšena, přibližuje náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj): „Jedno bude nad schodištěm, to bude velká koule, tam by těch komponentů mělo být čtyřicet a pak v ohybu směrem do Sukovy třídy k zámku, tam by měl být ve tvaru kapky a tam jich je 48, takže by měl být viditelný i zvenku a přitahovat dovnitř do toho prostoru koncertního sálu.“

První koncert se v Domě hudby uskuteční 12. března, kompletní opravy skončí v červnu. Interiérové úpravy budou stát 62 milionů korun. Zateplení budovy, výměna dveří a oken s trojitými skly je za 40 milionů korun, na tuto investici přispěje EU. Budova je z roku 1983, byla sídlem KSČ, působili v ní také svazáci a monopolní odborová organizace ROH. Autorem návrhu je architekt Jan Třeštík.

Po vybroušení a vyleštění má už skleněný díl ostré hrany a rovné hladké plochy|foto: Honza Ptáček,Český rozhlas