Škola je důležitá, dítě ale musí občas zažít pocit úspěchu

1. září 2015

První školní den vypadá idylicky. Naše dítě vyzbrojené zbrusu novou aktovkou a penálem vchází plné očekávání do třídy. Paní učitelka v krásných šatech se usmívá. Fotoaparáty rodičů cvakají. Je to velký den. Je to i zásadní životní krok. Nejen pro začínajícího školáka, ale i pro rodiče.

Dny letí a vztah ke škole není už takový růžový. Pro některé se povinná docházka může stát i noční můrou. Co dělat, když se objeví problém?

„Problémy se objevují u dvou skupin dětí. Jedna není na školní docházku ještě zralá. Druhá skupina jsou děti pečlivě vedené rodiči, které zase nezvládají náhlý nápor na samostatnost," uvádí psycholog Jiří Knoll.

Často se stává, že ještě před nástupem do školy projde dítě vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně a ta navrhne odklad docházky. Mnozí rodiče ho neakceptují a důsledky vidí po nástupu potomka do školy. „Jde hlavně o problémy se soustředěním, protože nevydrží sedět na místě," vysvětluje Jiří Knoll.

Ovšem problém se soustředěním může být i známkou nějaké poruchy, třeba hyperaktivity. V první třídě se odkryjí také problémy s grafomotorikou. Řeší se i vady řeči.

O problému řešíme až po dvou měsících potíží. Do té doby se řada věcí srovná sama. „Každé dítě je jiné, někdo se adaptuje na nové prostředí během několika dnů, někdo potřebuje delší čas," říká Jiří Knoll.

Vážnější jsou psychosomatické projevy, kdy dítě například ráno zvrací nebo má bolesti hlavy či břicha. Nezaměňujte si to ale s tím, že se ráno nechce dítěti vstávat nebo obecně netouží chodit do školy.

Základem jsou dobré informace

Jak hodně se angažovat v přípravě do školy? I tady je potřeba přistupovat k svému dítěti individuálně. Některé to zvládá samo a nechce pomoct, jiné nás potřebuje. V obou případech ale platí, že je nutné školáka kontrolovat a vědět, co se děje ve škole, co má umět, jaké úkoly si vypracovat.

„Dobré informace jsou na prvním místě. Dívejte se do zápisníčku, sledujte internet, choďte na konzultace. Nepodceňujte to," radí Jiří Knoll.

Když nemáme doma jedničkáře

„V žádné třídě nemůže být třicet nejúspěšnějších dětí. Vždy tam budou nadaní, průměrní a slabší žáci," konstatuje psycholog Jiří Knoll. Rodiče přirozeně chtějí, aby právě to jejich dítě bylo co nejlepší. Někdy to zkrátka ale nejde. „Přehnaná očekávání, tlak na co nejlepší výsledky, může být často demotivující a může vyvolat strach ze školy," varuje Jiří Knoll a apeluje na rodiče, aby se na své dítě podívali objektivním pohledem.

Pokud má váš školák trable se školou, zajděte s ním do pedagogicko-psychologické poradny a zjistěte, co a proč mu přesně nejde. Žádné dítě nechce být neúspěšné. Když už nemá dobrý prospěch, podpořte ho v jiných činnostech, které mu přirozeně jdou. „Jako rodiče bychom měli své dítě dobře znát a rozvíjet jeho silné stránky," říká Jiří Knoll. Najděte vhodný kroužek, kde se bude moct realizovat. Škola je důležitá, ale dítě musí někde zažívat pocit úspěchu. „A chvalte je za snahu. Když vidíte, že se do školy připravuje, oceňte to. Snaha je důležitější než výsledek," dodává Jiří Knoll.

První rok na střední škole

Další významnou změnou v životě školáka je přechod na střední školu. Ani ten se nemusí proběhnout hladce. „Velkou roli hraje motivace studenta. Ne každý se dostane na svou vysněnou školu. To může ten start komplikovat," upozorňuje Jiří Knoll a doporučuje ze začátku rodičům své děti důsledně kontrolovat. „Také ne všichni získali na základní škole schopnost učit se, protože nebyly tak vysoké požadavky. Proto je i v prváku důležitá dopomoc rodičů," říká Jiří Knoll.

Přechod na střední školu znamená opět vstup do nového kolektivu. V šestnácti letech se vztahy tvoří jinak než v šesti. Mohou se objevit problémy například se šikanou. Proto je důležité mít informace. Může dojít i k situaci, kdy náš potomek po čase zjistí, že na danou střední školu chodit nechce. „Zjistěte si důvody. Opět doporučuji specializovanou poradnu," uvádí Jiří Knoll.

autor: PRO
Spustit audio