Sobotní Noční linka: Školáci – ztracená generace, nebo šance na změnu?

17. duben 2021

Jaký dopad na školáky a studenty bude mít poslední rok, kdy strávili víc času doma než mezi svými vrstevníky? Budou jim znalosti zásadně chybět, nebo si díky tomu najdou vlastní cestu, která je bude bavit?

Naučili se za tu dobu větší samostatnosti? Jaký vliv bude mít na děti to, že jim rodiče v posledním roce nemohli rozplánovat každý den do poslední minuty? Že často přišli o přemíru kroužků a koníčků, zároveň o kamarády, kontakt se spolužáky? Zažili jste vy sami dobu, kdy jste nemohli chodit kvůli válce do školy nebo jste před rokem 1989 neměli možnost studovat to, co jste chtěli? Jak jste se s tím vyrovnali? 

Děti se po téměř roční pauze pomalu vrací do lavic. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi byly ty české doma nejdéle. Podle dat České školní inspekce z loňského jara úplně vypadlo ze vzdělávacího systému deset tisíc žáků základních škol. Jde o děti, které neměly možnost se připojit k online výuce, ať už z důvodu nízkých příjmů nebo sociálního zázemí v rodině.

Zatím se dá jen těžko odhadnout, jak moc velký dopad to na děti teď a v budoucnu bude mít. Někteří odborníci se obávají ztracené generace, především u studentů, kteří distančně jen těžko stíhali látku odborných předmětů, mají narušené sociální vazby.

Na druhou stranu, takové krize nejsou v historii žádnou výjimkou. Bez základní školní výuky či středního vzdělávání, které dospívající směřuje do konkrétních pracovních oborů, byli žáci a studenti během obou světových válek.

Řada mladých nemohla studovat obory jim blízké ani během minulého režimu. Poměrně nedávnou zkušeností je i válka v zemích bývalé Jugoslávie před třiceti lety, kde nebylo možné navštěvovat školy průběžně na různých místech během celého konfliktu.

O ztracené generaci psala jako první americká spisovatelka Gertrude Steinová, když se snažila zachytit dopady první světové války na skupinu amerických spisovatelů narozených kolem roku 1900.

Soňa|Vážená paní Lehmannoá a posluchači. Je mě hrozně líto děti ze slabších rodin. Za prvé kdo má doma internet , kolik z rodičů je opravdu schopný se dětmi učit a pomoci s danou látkou . Já sama jsem z německé rodiny a vím že s gramatickou mi nemohl nikdo pomoc a jak těžké to pro mne bylo. Přeju všem aby dostali víc pomoci od státu a ne jen mluvit ale pomoc!!!
Frantisek svaricek|Dobry vecer p.Romanko a posl.N.L.Ja si myslim ze na vysoke skoly se potrebny pocet zaku dostane,protoze mame deti ktere se umi ucit i kdyby nechodily do skoly treba rok,ale potrebujeme i deti kterym to moc nejde,nemaji na ty vysoke skoly ale pracu prone mame a jsou to prace dulezite bez kterych neni mozno existovat nikde na planete.Vsichni nemuzeme byt vysoko skolaci.Dost markantni jeto poznat v zemedelstvi,na stavbach,udrzbe mest a jinde.Jeste jednou vsechny zdravi FRANTISEK ze ZIDLOCHOVIC.
Jana|Dobrý večer všem. Já bych to řekla tak, že vždycky byli dobří a horší žáci, vždycky se některé děti chtěly učit i něco navíc a nebo byly ty, kterým to stačilo. Smůla letos je, že praktická výuka se nedá naučit doma, to je jasné. Ale pokud by žáci sami chtěli, dá se ročník i zopakovat. Jenže já mám odkoukané to, že většinou do všeho zasahují rodiče, hlavně i rodiče, co jim jakože "vadí všechno". Vadí testování, vadí roušky, vadí to, že není tělocvik, vadí jim obědy, vidím to u svých známých. Dětem když se něco ukáže a rozumně vysvětlí, tak většinou samy chtějí dokázat, že si se vším poradí a udělají to tak, jak je to správně. Nechci použít termín vychytralí rodiče, protože to by se na mne i tady snesla vlna kritiky, ale mám dvě kamarádky učitelky a vím, jak jim rodiče dokážou "osladit život". Dřív učitel byl osobnost, dneska je to ten, co jim ničí jejich děti a pořád jim otravuje život. Jenže v tom mobilu se taky všechno naučit nedá, je to tam sice napsané, ale mobil to nevysvětlí.
Sváťa z Brna|Zdravím všechny starší školáky ,držitelů titulů i bez titulů, prostě vás linkařeŠkoláci , študáci - vzpomínky se vracía to nejen o našem studování , ale mnozí jsme měli možnost posoudit studium dětí, vnuků či pravnuků.Myslím,že způsob studování dříve a dnes je velmi těžké srovnávat.Osobně se domnívám ,že základní škola dávala to podstatné, tedy základ,střední škola připravovala na další vzdělávání nebo do pracovního procesu nebo na další vzdělávání.Střední škola však mnohdy měla příliš mnoho předmětů, které pak zatěžovaly a sloužily k informaci.Vysoká škola nebývala pro každého, nebylo to ani třeba.Většina absolventů mívala po skončení místa zajištěna.Jak čas šel dál, přicházely nové a nové technické prostředy usnadňující vzdělávání a s tím nebezpečí- učit se nemusím ,co budu potřebovat najdu na Internetu.Vedlo to ale k menším nárokům na logiku ,myšlení i na ověřování znalostí.Dnes se mnohem více rozříšil počet vysokých škol a v nich obory , o kterých my starší nemáme ani potuchy.Tak nevíme co nám nový vysokoškolák do praxe přinese .Mám dojem že se až příliš poukazuje na výpadek studia vinou Coronaviru.Jak to dělají tam ,kde vzhledem ke vzdálenostem děti školu navštěvují jen několikráte za rok.Myslím že teď je nutné se zaměřit na to skutečně důležité pro život a upravit osnovy.Ale jsou tu daleko povolanější , kteří jistě správně zhodnotili situaci a udělali opatření.Loučím se pozdravem Škola základ života . Sváťa 1942