Socha jako rudý hadr. Patří do Litomyšle pomník Zdeňka Nejedlého?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Zdeňka Nejedlého v Litomyšli

I když se narodil před 140 lety a jeho jméno mladé generaci nic moc neříká, dokáže dodnes rozdmýchávat vášně. Zdeněk Nejedlý miloval rodnou Litomyšl. Jeho socha tam dokonce přežila změnu režimu a umí čeřit vodu. Teď se otevírá výstava s jedním hlavním hrdinou.

„Působil v Národním muzeu. Stal se profesorem muzikologie, založil tradici muzikologických bádání na pražské univerzitě. Jeho snahou bylo rehabilitovat dílo Bedřicha Smetany. Zároveň se zapojil do politických bojů a inklinoval k levici. Za války v Moskvě vstoupil ke komunistům a po návratu do vlasti se podílel na politickém životě. Zapojil se i do tragických poúnorových let,“ připomíná historik Martin Boštík.

V Litomyšli má Nejedlý sochu od roku 1978 před jednou z místních základních škol. Po sametové revoluci k ní přibyla dodatková tabulka. „Je to svébytná historická stopa. Město ji chtělo zachovat jako jakési memento, ke kterému se dá vztahovat přemýšlivým způsobem. Postava tak zůstala na očích a připomíná neblahé doby. Už jsme zažili několik etap bojů o sochu v podobě debat. Letos dokonce byla vypsaná soutěž na výtvarné zpracování okolí pomníku.“

Obrázek je na každém

Debaty o soše vedly ředitelku Městské galerie Litomyšl Danu Schlaichertovou k tomu, aby přišla s myšlenkou na výstavu, kde by se emoční báze převedla do roviny faktů. „Aby se mohl každý se Zdeňkem Nejedlým seznámit, s tím jeho dlouhým a proměnlivým životem. Každý si pak může udělat svůj pohled třeba na existenci jeho sochy,“ říká Boštík.

Výstava je rozdělená do tří částí. První představuje Nejedlého jako litomyšlského rodáka, vědce, ale taky jako ideologa, ministra komunistických vlád. „Jeho činnost byla velmi intenzivní a mnohostupňová. Do Litomyšle se vracel a měl ji určitě rád. V prvorepublikovém období uspořádal tři výstavy, na které přicházely desetitisícové davy lidí z celé republiky. Byly to výstavy věnované Jiráskovi, Němcové, Smetanovi.“

Ve druhé části výstavy je podle Boštíka datová osa zaznamenávající důležité okamžiky Nejedlého života, historické milníky litomyšlské a taky obecně historické. Třetí část patří Nejedlého zobrazování ve výtvarném umění a příběhu jeho druhého života v Litomyšli. „Existuje soubor výtvarných děl, která zobrazují Nejedlého figurálně i technikou kresby, malby. V roce 1966 byla na zámku otevřená výstava věnovaná jeho životu a dílu. Měla osm velkých sálů.“

Síla moci

K výstavě Já jsem … Zdeněk Nejedlý - Příběh tragédie jednoho moderního intelektuála patří i panelová diskuze s názvem Síla moci. Ve čtvrtek 22. listopadu bude hned dvakrát v Klenutém sále zámeckého pivovaru v Litomyšli. První od 10 hodin je určená žákům a studentům základních a středních škol. Druhá startuje v 17 hodin a přijít může široká veřejnost.

Hosty panelu budou historici Jiří Křesťan a Jiří Knapík. K nim se v diskuzi o osobnosti Zdeňka Nejedlého a pokušení „síly moci" připojí předseda litomyšlské pobočky Konfederace politických vězňů Jiří Kopřiva. Moderátorem obou diskuzních panelů bude Daniel Kvasnička, kazatel Církve bratrské v Litomyšli.

Výstava začíná vernisáží 9. listopadu v 17 hodin v kostele Rozeslání svatých apoštolů na Toulovcově náměstí. Pak pokračuje až do 10. února v Městské galerii Litomyšl, v domě U Rytířů.