Sportovní seriál - kanoistika

Dnes se podíváme na kanoistiku, nejprve vysvětlete rozdíl mezi rychlostní kanoistikou a sjezdem na divoké vodě?

Tak rychlostní kanoistiku všichni určitě dobře znají, můžeme to postavit na jméně, třeba Martin Doktor. Je to otevřená kanoe nebo kajak, ve kterém se klečí, v kanoi se sedí, a tato disciplína se jezdí na klidných vodách. Kanoistika na divoké vodě se ještě rozděluje na vodní slalom a sjezd na divoké vodě. Samozřejmě slalom na divoké vodě je známější, je to olympijský sport, sjezd na divoké vodě bohužel to štěstí nemá, ale o to je to krásnější, protože ten sjezd se provozuje na řekách, které sice nejsou tak divácky atraktivní, ale zase je to v krásné přírodě a k vidění jsou úseky řek, které často ani neznáme.

Pardubičtí kanoisté mají obrovské úspěchy na mezinárodní scéně, jak náročné je pro vás získávat mladé závodníky?

Tak my jsme především sjezdaři, protože divokou vodu s brankami tu nemáme, takže nás můžete potkat na soutoku Labe a Chrudimky, kde máme základnu. Ten nábor dětí je samozřejmě všeobecně těžký, snažíme se to přes známé a přátele, dělali jsme i nábory na školách. Řekl bych, že těch dětí se přihlásí málo, třeba jen pět, deset, zůstane jeden, takže bojujeme o tu přízeň. Snažíme se udělat nějakou tréninkovou skupinu, kde jsou děti třeba ve věku okolo deseti let. Současné léto je ideální, děti se „vyblbnou“, vyzkouší si různé druhy lodí, učí se samozřejmě i nějakou techniku, aby dokázaly zatočit doleva, doprava, jsou tu v okolí Pardubic i takové malé závody, kde si mohou zazávodit a věříme, že to jim dá takový impulz do té zimní přípravy, která pochopitelně není na vodě.

Od jakého věku je nejlepší, aby malý kanoista začal?

Ty děti se většinou s tou vodou seznamují mimo nás, třeba s rodiči, osobně si myslím, že nejlepší věk je tak kolem devátého, desátého roku. Dělá se tu ta všeobecná příprava, většinou jezdí na kajaku, zkouší si i různé lodě, je to vhodné pro kluky i pro holky. Byli bychom rádi, kdyby se tu utvořila nějaká taková skupina, je to vždy lepší, než když je tu třeba jen jeden malý závodník, protože ve skupině je to baví mnohem víc.

Jak finančně náročný je tento sport a co je k němu vlastně potřeba?

Náročný v tom počátku není skoro vůbec, je tu vstupní poplatek, který je asi okolo tří set korun, což je částka na zhruba tříměsíční přípravu. My jsem to tady založili na tom, že všechno tomu nováčkovi půjčíme, loď, pádlo, vestu a po těch třech měsících se ukáže, jestli ho to bude bavit a pak by teprve následovaly ty investice do vlastního. To je u nás ta výhoda, kdy není potřeba si nejdříve nakoupit materiál za x tisíc korun, ale všechno zapůjčíme a pak se uvidí, jestli to toho kluka nebo holku bude bavit.

A poslední věc – kdybyste měl vybrat tu jedinou myšlenku, proč si vybrat tento sport?

Tento sport je hlavně o pohodě, tím, že to není komerční, je to o té pohodě, o té partě, o setkání těch lidí, my se všichni rádi vidíme, i když to jsou naši soupeři, nejsme tlačeni tou komerčností a když se nějaký ten kluk nebo holka najde a baví je to, tak jsme rádi a jedou s námi.