Studánka na Sobině

Pověst plná závisti, ale studánka pomohla. Horská obec Rampuše, krásné děvče, mládenec, závist, baba či čarodějnice a zázračná studánka. Studánka je typickým motivem pro pověst, její voda léčí. Prof. Petr Vorel vysvětlí, proč děvčata záviděla mládence - lesníka. Na rovině mnoho studánek není, ale na západ od Pardubic dodnes prýští Kokešovská studánka, prý na základě snu "slovenského drotára" se stala zázračnou a tím pádem poutním místem. Dodnes se zde čepuje kojenecká voda. Potoky na rozdíl od studánek (různé studánky s podobnými pověstmi) mají pověsti vážící se pouze k tomu místu. Vražda a Hluboký Hrad Vražda - existuje pouze v pověsti. Nejprve vzniklo pomístní jméno skalního útvaru Vražda, je možné, že tam došlo k tragédii, je to území, kde se schovávali a přepadávali loupežníci, nad roklí Hluboký se tyčí skalisko Vražda. Potok tekl červenou krví - proč? Vysvětlení překvapivé. Možná pověst vznikla proto, aby děti nechodily na skalisko a nespadly. Bezedná Pověst je napínavá, hovoří o zlém správci šlechtického majetku a jeho osudovém potrestání. Hromy, blesky, jezírka, bezedné tůně. Budete se bát! O reálném místě v Železných horách nedaleko panství Choltice, o jezírku Bezedná budou vyprávět Jana Davidová a prof. Petr Vorel. Dovedou nás k pozůstatkům staré šachty, kde byl dobýván křemencový kámen na mlýnské kameny. Původně tu byly lomy, či doly, hlubiny úzké a hluboké. Proč tak hluboké? Neděle 16.3. od 17:30 hodin.