Toulky naším krajem 12.8.2009
Tentokrát zamíříme do malebného Heřmanova Městce. Když Heřman z Mrdic na konci 13. století v blízkosti své tvrze zakládal středověké městečko, zdaleka ještě netušil, jak moc bude jednou významné pro židovskou komunitu. Dodnes jedno z největších ghett ve východních Čechách připomíná unikátní komplex památek: nově rekonstruovaná synagoga, židovská škola, hřbitov a také zbytky židovského města, situované severně od dnešního náměstí.
Ne že by vyznavači tóry ve středověkých Čechách byli národem neznámým, naopak, ale teprve utvářející se sít měst a městeček v době Heřmana a jeho následovníků, jim nabídla nové domovy. První zmínka o židech v Městci pochází až z počátku šestnáctého století, tou dobou ale již v poddanském městečku žila několikátá generace. Přispěla k tomu důležitá obchodní trasa, zvaná Trstenická stezka, vedoucí z Prahy na Brno a Olomouc.
Židovské ghetto, které se po staletí poklidně vyvíjelo a rostlo početně, ale potkal neblahý osud. Jeho obyvatele roku 1942 odvlekli nacisté do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Holocaust skoro nikdo nepřežil. Bývalé židovské město fungovalo dál až do 80. let minulého století, kdy jej ve zchátralém stavu nechal srovnat se zemí minulý režim.
Kompletní tak zůstala jen synagoga, škola a hřbitov. Původně barokní synagogu v roce 1870 vystřídal chrám v novorenesančním slohu a s působivým interiérem. Vedle stojící škola dnes slouží jako galerie moderního umění a za její budovou pak narazíte na archeology odkrytý unikát, rituální židovskou lázeň, tzv. mikvi. Je jednou z mála v České republice.
Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2. Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940.
Komplex židovských památek v dnešní Havlíčkově ulici můžete samozřejmě navštívit, slouží dnes muzejním, kulturním a také společenským účelům. Otevírací doba je ale omezená (v létě St, So, Ne 10-12, 14-16). Když se ale nahlásíte do předu, lze zajít na návštěvu také mimo uvedené dny.
Obdivovat židovské památky v Heřmanově Městci budeme 12. srpna po 17. hodině v pořadu Toulky naším krajem. O týden později vás Tomáš Klement ve stejném čase zavede ke zříceninám augustiniánského kláštera v Krasíkově na Lanškrounsku.
Nezapomeňte, že i Vy se můžete stát spoluautory našeho pořadu. Na Vaše náměty a tipy na zajímavá místa čekáme na mailu tomas.klement@rozhlas.cz nebo na adrese Toulky naším krajem, Český rozhlas Pardubice, Svaté Anežky České 29, Pardubice, 53002.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.





