Trasa Pardubice-Chrudim? Dřív vlakem ne, spíš dostavníkem

„Naším hlavním cílem je vzbuzovat a prohlubovat zájem občanů o Pardubice. Pro letošní jubilejní rok jsme připravili celoroční projekt. Zahrnuje řadu přednášek, turistických nebo přírodovědných vycházek anebo ankety. Chceme najít osobnost, která se zasloužila nejvíc o Pardubice anebo plánujeme znalostní soutěž,“ říká Linhart.

Klub taky vydává publikace. Ta zatím poslední se jmenuje „Zmizelí Pardubáci“. Jedná se o představení 35 osobností, které prošly Klubem přátel Pardubicka a zároveň i ve městě zanechaly určitou stopu.

Historie Klubu přátel Pardubicka

Předchůdcem dnešního klubu byl Klub přátel Velkých Pardubic, který vznikl v roce 1945 po skončení války. Snažil se pomáhat při obnově Pardubic. Prý jeho přičiněním tady vznikla trolejbusová doprava nebo začalo fungovat rychlíkové spojení mezi Pardubicemi a Havlíčkovým Brodem.

„Doba 50. let spolkům moc nepřála, proto byl původní spolek rozpuštěný. Další myšlenka se objevila v roce 1965. Dodnes máme mezi sebou i zakladatele. Prošli jsme velkými peripetiemi, kdy jsme patřili pod různé instituce. Až v 90. letech jsme se osamostatnili,“ vrací se do minulosti Linhart.

Dnešní nádraží je vlastně třetí

Na pátek připravil Český rozhlas Pardubice Den pod parou. Dopoledne vysílal živě z hlavního vlakového nádraží. Host Dobrého rána před přenosem popisoval pardubickou železniční historii: „Nebyla tady jenom dvě nádraží, ale tři. Na tom prvním vedly koleje otevřenou halou a hned vedle byl zmiňovaný přejezd směrem na Chrudim. Po dokončení stavby Pardubice-Liberec se nádraží přesunulo do budovy takzvaně starého nádraží u rychlodráhy. Rozšířilo se, vznikly čekárny, zasklená hala.“

Válečný nálet v roce 1944 ale nádraží těžce poškodil. Střední část se v podstatě úplně zřítila. „Přesto to nebránilo tomu, aby později na provizorním nádraží zastavil zvláštní vlak, který vezl pana prezidenta Beneše z exilu. Hned po osvobození se začalo jednat o výstavbě nové budovy. Vznikaly zajímavé projekty-třeba nerealizované nádraží s kolejemi ve dvou patrech. Stavělo se v pětiletkách, ale bohužel ne nijak rychle. Nové nádraží se otevíralo příjezdem vlaku až 1.5.1958,“ konstatuje Jan Linhart.

S drahami souvisí i dnešní název ulice Na Drážce. Městem podle Linharta dřív vedlo několik úzkokolejek, drážek, které postavili vojáci. Silnice ve zmíněné ulici je nasypaná na tělesu někdejší dráhy.