Zimní spánek na pokraji života. Odborníci právě teď sčítají netopýry
Tradice monitoringu u nás sahá do 50. let. Díky unikátním datům víme, kterým druhům se daří a které naopak ubývají.
„Je to takové příjemné období, kdy se konečně dostáváme do terénu a sčítáme netopýry. Třeba vrápenec malý je druhem, který dlouhodobě přibývá. Netopýrů velkých anebo netopýrů stromových ubývá stejně jako hmyzu, kterým se živí,“ řekl přírodovědec Vladimír Lemberk.
Můžeme jen závidět
Netopýři každoročně na několik měsíců upadnou do stavu letargie. „Tělesná teplota jim poklesne na teplotu okolí, tedy třeba na 10 stupňů Celsia. Tep srdce i dýchání se zpomalí. Netopýr takhle přečká nepříznivé období, kdy by neměl co žrát. Je to takový stav na pokraji života a smrti. Po nějakých pěti měsících se probouzí. Zvýší se mu tělesná teplota, obnoví se životní funkce a dokáže létat.“
Mírnější zimy ale způsobily, že dnes už tohle stoprocentně neplatí. „Podle posledních průzkumů víme, že se i během zimního spánku netopýr dokáže probudit. Dokáže změnit místo, kde spí. Může najít ideálnější podmínky někde jinde. Umí přelétnout, v případě oteplení i opustit zimní úkryt. Nažere se a zaleze zpátky.“
Podle Lemberka netopýrům nejvíc škodí případné buzení světlem anebo přímým drážděním. „On k probuzení potřebuje velké množství energie, kterou má v podobě podkožního tuku uloženou jako zásobu. Kdybychom ho vzbudili třeba třikrát za zimu, nemusel by se jara dožít, protože by mu došly zásoby.“
Nezasloužený hororový přízrak
Proč se lidé netopýrů tak bojí? „Žijí po tmě. Než lidé začali svítit, tak pro ně něco, co neviděli, bylo spojené se záhrobím, s tajemnem. Ze středověku známe celou řadu zápisů, kdy jim netopýr připomínal čerta. Přibíjeli ho na vrata, aby odpudili zlé duchy. Vznikla i pověra, že se zaplétá do vlasů. Tehdy zmatený netopýr poletoval po místnosti, selka ho vyháněla koštětem. On ztratil svou schopnost echolokace, prostorového orientování a zapletl se i do jejích rozevlátých vlasů. Netopýr se přitom dokáže v prostoru perfektně orientovat. Ví o každé překážce, do které by narazil. Sám od sebe by se nikdy nikomu do vlasů nezapletl.“
Čtěte také
Lemberk tvrdí, že riziko pro člověka ze strany netopýrů je opravdu raritní. „Někteří netopýři nepravidelně můžou přenášet vzteklinu. Existuje pár případů v celé Evropě. Pokud by vás netopýr pokousal, tak teoreticky hrozí v řádu několika málo promile možnost vztekliny. Na území Česka jsme ji ale snad vymýtili. Netopýři jsou pravděpodobně spojení i s covidem v Číně. Ale to bychom je museli jíst a ještě syrové, což asi v českých podmínkách nehrozí.“
Obava z netopýrů pramení taky z toho, že v čase jarních a podzimních přeletů můžou otevřeným oknem zabloudit do bytu. „Pak nemůžou najít cestu zpátky, protože tam jsou záclony. Řešení? Navléknu si rukavice, netopýra zkusím přendat do krabice od bot a vyndám ho i s krabicí ven. Nechám ji na parapetu, aby si sám vylezl a odlétl. Případně můžu zavolat nějakou záchrannou stanici, kterých je na východě Čech celá řada.“
Jak a proč se počet netopýrů historicky měnil? Dokážou netopýři v době zimního spánku spolupracovat? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
