Třebařov býval sídlem vzdělanosti, připomíná to zřícenina kláštera

První zmínky o obci jsou vlastně zmínky o klášteru. Augustiniánský klášter s názvem Corona sanctae Mariae, tedy Koruna Panny Marie, tam v polovině 13. století nechal vystavět majitel moravskotřebovského panství Boreš z Rýzmburka. Podle pověsti proto, že v místech budoucího kláštera spadl z koně, zranil se a přislíbil Bohu vystavět klášter jako poděkování za svou záchranu. A protože zároveň hledal i místo svého posledního odpočinku, tak vybudoval církevní stánek opravdu honosný s tím, že půjde o místo, kde po smrti spočine. To se mu zřejmě nepodařilo, podle některých pramenů proto, že byl popraven, podle jiných zase, protože prchnul ze země.

Třebařovy byly stovky let dva

Třebařovský klášter se postupem času stal i sídlem vzdělanosti. Ta zasahovala nejen do oblasti Moravskotřebovska, ale i na Lanškrounsko a Zábřežsko, kde se dochovaly četné záznamy o stycích zdejšího duchovenstva a šlechty s mnichy. Dnes ale dobu největší slávy připomíná jen zřícenina gotického klášterního kostela. Zbytek věže s dřevěnou zvonicí a část lodě kostela působí ale velmi romanticky. Je také dobře vidět z vlaku na hlavní trase z Pardubic na Moravu a vlastně ani není divu, že ji cestující považují spíše za zříceninu nějakého hradu nebo tvrze.

Pohled z odpadního kanálu pod někdejší výpustě turbín třebařovského mlýna|foto: Miroslav Kobza

Pokud pak ti, co jedou okolo vlakem, vystoupí na zastávce Krasíkov, mají to ke klášteru jen pět minut cesty pěšky. Klášter Koruna totiž stojí na ostrohu nad Moravskou Sázavou na okraji Třebařova. Tato obec je ale hodně dlouhá, skoro pět kilometrů. Až do poloviny 19. století šlo totiž o obce dvě. Velký Třebařov a Malý Třebařov mívaly dokonce i každý svého rychtáře.

Akvadukt, statky a škola

V Třebařově je také řada dalších zajímavých staveb. Především jeden opravdový unikát. Vůbec nejstarší a asi i největší dochovaný akvadukt u nás. Říká se, že jeho původně dřevěnou podobu, vybudovali už středověcí obyvatelé kláštera.

Akvadukt přenáší přes náhon vod Třebařovského potoka|foto: Miroslav Kobza

Dnešní kamenná podoba je asi ze století 19. Tehdy už byl také součástí mlýna a později se k němu přidala i vodní elektrárna, kde se údajně zkoušela první kaplanova turbína u nás. Vody akvaduktu míří i do podzemí, kam se dá doplout na loďce a prohlédnout si i to, co zbylo z nejstaršího období vodních staveb v Třebařově.

Při procházce obcí zaujmou také mnohé stavby lidové architektury. Třeba rozměrné čtyřhranné statky, které mohou někomu připadat jako malé zámky. Při procházce obcí jich uvidíte hned několik. Mnohé jsou ale už přestavbou zmenšené.

Statek vypadá jako malý zámek, takových je v Třebařově hned několik|foto: Šárka Rusnáková

V centru obce je pak třeba zajímavý barokní kostel z druhé poloviny 18. století a za povšimnutí stojí určitě i současná budova obecního úřadu. Jejím autorem je zřejmě v té době významný architekt Oskar Czepa, který také projektoval třebařovskou základní školu. Její budova byla dokonce před pár lety zařazena do seznamu kulturních památek.

Kopce, lesy, rybníky a cyklostezky

Třebařov není zajímavý jen pro své stavby, ale také pro opravdu malebné okolí plné kopců, hlubokých lesů a pak také vod a rybníků. Ty tam na Moravské Sázavě vybudovali už v 17. století.

Třebařovsko je také ideálním místem pro cyklovýlety. Je doslova protkáno cyklostezkami a cyklotrasami, kam mohou vyrazit i ti méně trénovaní, protože je nečeká žádné velké stoupání a mohou se třeba v klidu kochat krajinou. Vyrazit odtamtud na kole můžete do všech směrů, třeba do Lanškrouna, Moravské Třebové, ale i přes Údolí Tiché Orlice až do Pardubic nebo na druhou stranu na Moravu do Zábřeha.