Truchlosvět Terézy Novákové. Spisovatelka si rány osudu léčila psaním

„Říkáme jí s kolegy Terka, Terezka. Dost často se totiž vracíme do jejích románů a povídek. Používáme její práci a snažíme se ji neustále oživovat. Proto pro Terézu Novákovou volíme osobní pojmenování,“ vysvětluje muzeoložka Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Soňa Krátká.

Okouzlena lidem

Autorka měla neuvěřitelnou schopnost psaní. Kromě knih přispívala taky do novin. „Byla autorkou drobných vypravěčských statí, kde zužitkovala svůj pozorovací talent v terénu. Hodně mluvila s lidmi na vesnici. Lid jí učaroval tím, jak se choval, jak mluvil, jak se oblékal. Poznámky dokázala mistrně zapracovat do děje.“

Dílo Terezy Novákové|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Krátká se snaží propagovat knihu S poutnickou holí a brašnou, kde Nováková popisuje výlety do okolí Luže, Rychmburku, řeky Olšinky. „Před dvěma lety jsme dělali akci pro členy facebookové skupiny Vzpomínky na starou Luži. Vzali jsme je do Voletic, kde Terka viděla kostnici a bájného Fexta. Další výlet uspořádáme 17. září pro všechny turisty. Vydáme se ve 13 hodin z Luže za půvabným kostelem v Janovičkách, o kterém spisovatelka taky krásně vyprávěla. Za pozornost stojí i publikace Kraj a dílo Terézy Novákové z roku 1924. Ta provází po místech z krajiny, která ji inspirovala v románech. Některým ponechala původní název, ale některá přejmenovala.“

Letos už muzeoložka dovedla turisty z Mýta do Luže a cestou dělala zastávky s místopisnými ponaučeními. „V archivu máme dopis, co psala Terka do Mýta z Proseče. Že ji tam navštívili místní turisté. To bychom si taky mohli zopakovat. Ona mnoho let prožila v Litomyšli, poslední roky pak právě v Proseči. Byla schopná ujít mnoho kilometrů. Navíc v sukni až na zem. Cestou si zaznamenávala, co viděla a jaké místo navštívila.“

Krutý osobní příběh

Teréze Novákové brzy zemřela drtivá většina dětí. „S těmito ranami osudu se musela vyrovnat tím, že psala. V podstatě jenom literární kritik a historik Arne Novák ji přežil. Na dnešní poměry si neumíme představit, čím ta žena musela projít, což se odrazilo v jejích románech,“ myslí si Soňa Krátká, která při přednáškách využívá popisy krojů, usedlostí, chalup, nábytku, mluvy anebo jídla.