Tvrz Hůrka plánuje prohlídky bez průvodce i řez bunkrem

V rámci základního prohlídkového okruhu v tvrzi Hůrka navštívíte také muniční sály M 1
V rámci základního prohlídkového okruhu v tvrzi Hůrka navštívíte také muniční sály M 1

Dělostřelecká tvrz Hůrka na Orlickoústecku je otevřená i v zimě. Nadšenci tam navíc připravují pro návštěvníky další expozice, které budou k vidění během letošního roku. Železobetonový komplex z 30. let navíc loni navštívilo rekordní množství lidí.

Novinek bude v příštím roce víc. Za zmínku určitě stojí příprava expozice originálních prvorepublikových zbraní a uniforem, které nadšenci z tvrze Hůrka sbírali víc než 30 let. Aby vzácné kusy ale mohli vystavit, musí pro ně připravit speciální hermeticky uzavřenou a vysušenou místnost. Mikroklima ve tvrzi totiž takovým exponátům moc nepřeje, říká ředitel muzea Martin Ráboň.

Řopík je zase jako za mobilizace. Parta nadšenců ho opravovala 18 let

Opravený řopík nedaleko Králík

Před osmnácti lety si parta kamarádů a vojenských nadšenců osvojila takzvaný řopík nedaleko Králík. Jde o malý bunkr lehkého opevnění, kterých ve 30. letech minulého století vznikly po republice tisíce. Ale co s řopíkem v dnešní době?

„Mělo by to být v prostředí, kde nám to neshnije, nezplesniví, neznehodnotí se, protože my si nemůžeme dovolit, aby věci, které jsme před lety získali, se po jedné sezóně hodily do kontejneru,“ dodává Ráboň.

Tím ale výčet novinek nekončí. K vidění budou například i řezy palebnými postaveními ať už v pancéřových zvonech nebo takzvaně „pod betonem“. Půjde o kompletní prvky včetně lafet, odvodů nábojnic a především jednoho lehkého a dvou těžkých kulometů, které nadšenci také postupně restaurují a obnovují už několik let.

Do podzemí na vlastní pěst

Rozrůstají se i další expozice. Členové společnosti přátel ČS. opevnění, kteří se o tvrz starají, je postupně rozšiřují. Ať už získanými dobovými předměty, nebo zdařilými replikami. Podle Martina Ráboně mají do budoucna plán zpřístupnit část podzemí bez průvodce, návštěvníci by si tak mohli všechno projít sami. To s sebou ale přináší ještě spoustu práce z hlediska bezpečnosti návštěvníků i zabezpečení samotných exponátů.

V následujících letech by měl navíc v jednom ze sálů vzniknout řez bunkrem, tzv. řopíkem. Měl by to být model v poměru 1:1, kompletně vybavený i s některými dobovými věcmi a odříznutou jednou stěnou. Plán je takový, že návštěvník bude moci do toho legendárního Řopíku podívat ze strany kde normálně je beton a dobře si prohlédnout veškerou výbavu, která uvnitř byla.

Půdorys budoucího řezu řopíkem v tvrzi Hůrka

Kdo někdy byl v řopíku, ten ví, že tam je prostoru opravdu málo, tady by prohlídka měla být komfortnější. V plánu jsou třeba i ukázky tzv. svážnice. Šikmé železnice u vstupu do Tvrze. Svážnice je funkční, ale z bezpečnostních důvodů zatím její provoz nelze ukazovat při prohlídkách. Dobrovolníci ze společnosti přátel ČS. opevnění postupně čistí stále další a další části rozhlehlého komplexu, které byly dosud nepřístupné. Zároveň odstraňují nepůvodní vybavení, které v podzemí je z dob komunismu, kdy podzemí sloužilo jako sklad munice.

Sedmihodinová prohlídka pro nadšence

Tvrz Hůrka navštívilo loni rekordní množství lidí. Bylo jich lehce přes 30 tisíc, což je vůbec poprvé, kdy se tuto hranici podařilo překonat. Pokračuje Martin Ráboň: „Ukazuje se, že sedm prohlídkových tras by mělo pokrýt celé spektrum zájemců od rodin s malými dětmi, které jdou dovnitř na 40-50 minut, až po nadšence, kteří chodí na speciální nadstandardní prohlídky a ty trvají 6-7 hodin.“

Tvrz Hůrka sloužila armádě až ro roku 2008, tehdy ji získalo město Králíky. Její Návštěvnost roste i poslední tři roky a v posledních letech byla Hůrka nejnavštěvovanějším objektem prvorepublikového opevnění vůbec.

Historie tvrze Hůrka

Stavba začala v roce 1936, a zcela dokončená nikdy nebyla. Skládá ze šesti objektů, z nichž je pět propojených podzemím. Po Mnichovské dohodě padla do rukou Nacistů, kteří na ní během války zkoušeli tajné zbraně, včetně bojového plynu Taifun nebo střel Röchling. Po válce tvrz sloužila jako armádní sklad munice. V majetku AČR byla až do roku 2008.

Spustit audio

Související