Z tvrze Hůrka jeřáb vyprostil několikatunovou střepinu

Střepina ležela desítky let na dně šachty zasypaná sutinami. Nadšenci ji našli teprve nedávno. Nález je ojedinělý především svou velikostí, na povrch ho musela dostat těžká technika.

„Je to podkladový prstenec pro pancéřový pěchotní zvon z jednoho z bojových objektů tvrze Hůrka. To bylo v podstatě pancéřové bojové stanoviště a mělo několik významů. Sloužilo pro blízkou kruhovou ochranu a navíc pomocí zvonu byla naváděna i palba hlavní výzbroje pod betonem, čili z těch střeleckých místností,“ popisuje vedoucí a průvodkyně tvrze Hůrka Marie Chudobová.

Zvon vážil 50 tun

Několikatunová střepina je zhruba čtvrtinou původního prstence. Samotný pancéřový zvon, který na něm byl umístěný, vážil kolem padesáti tun. Pro tvrz Hůrka je vyrobila ve 30. letech minulého století plzeňská škodovka.

Střepina se musela dostat na povrch z pěchotního srubu KS10 u Boží muky. „Bez použití těžké techniky a jeřábů bychom střepinu, která má váhu přes tři tuny, ven nedostali,“ říká průvodkyně.

Několikatunová část pancéřového prstence|foto: Josef Ženatý

Pancíř je tlustý 300 mm a pro to, jak se do šachty dostal, má Marie Chudobová vysvětlení. „V padesátých letech minulého století na tomto objektu, podobně jako na spoustě ostatních, těžil pancéřové prvky národní podnik Kovošrot a zřejmě se střepina do zvonové šachty sesunula. A protože neměli těžkou techniku, nebo se jim jinak nepodařilo dostat střepinu ven, tak tady čekala přes 60 let, než přijedeme s jeřábem my.“

Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína je nejzachovalejší pevností československého opevnění

Vojenská pevnost Bouda u Těchonína na Orlickoústecku ve východních Čechách je jedna z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí někdejšího československého opevnění. To se na našem území budovalo od roku 1935. Zároveň je také nejzachovalejší stavbou svého druhu. Veřejnosti byl podzemní labyrint chodeb zpřístupněný před 25 lety a v roce 1995 se Bouda stala kulturní památkou.

Stopy po trhání jsou dodnes na kusu pancíře dobře patrné. Na druhé zvonové šachtě srubu U boží muky podkladový prstenec zůstal. Dodnes je zasazený do železobetonu.

Pancíř z různých pevnostních objektů netěžil jenom státní podnik Kovošrot. Za druhé světové války byl vítanou surovinou i pro nacistické Německo.

Několikatunový kus silného pancíře je zatím vystavený vedle parkoviště. V budoucnu ale bude hned vedle hlavního vchodu.