Únava a změna barvy kůže. Znamení, které naznačuje vážné onemocnění

30. září 2015

Za vším stojí meningokok – bakterie, která člověka napadne během několika minut. A může to být i v těch nejpříjemnějších chvílích našeho života, když se líbáme, objímáme, tančíme na večírcích i kolektivně sportujeme. Kapky poletující vzduchem se rázem změní v meningokokové onemocnění.

Příznaky meningokokového onemocnění snadno poznáte. Je to bolest hlavy, horečka, zvracení, bolest či tuhnutí šíje, bolest kloubů, ospalost až poruchy vědomí, světloplachost, červenofialové skvrnky na kůži, bolest břicha. Tyto příznaky se projevují v různých kombinacích a různé intenzitě. Není vhodné intenzitu příznaků tlumit amatérským nasazováním léků proti horečce či bolesti. Naopak při podezření na závažné meningokokové onemocnění je vhodné urychleně navštívit lékaře.

Kde se v těle meningokok nejčastěji vyskytuje?

„Meningokok se vyskytuje v nosohltanu. Tohle onemocnění se může přenést pouze z člověka na člověka, jiný zdroj nákazy není,“ říká lékařka Marta Tmějová a dodává. „Existují právě bacilonosiči, kteří jsou zdraví, ale mají v nosohltanu právě tohoto meningokoka, kterému se tam dobře daří, pomnožuje se a může tuto nemoc přenést na člověka, který má oslabený imunitní systém.“ Bacilonosičů je ve společnosti 10 až 20 procent.

Jaké jsou rizikové faktory?

Výsledky celorepublikové studie ukazují, že pro vznik závažného meningokokového onemocnění jsou rizikové zejména ty faktory, které aktuálně oslabují celkovou odolnost lidského organismu: horečnaté onemocnění, onemocnění dýchacích cest, námaha, prochladnutí, psychická i jiná zátěž, konzumace alkoholu. Z dlouhodobě působících faktorů má vliv znečištěné životní prostředí a aktivní i pasivní kouření.

Meningokoků je spousta, invazivních typů je pět

Označují se písmeny A, B, C, Y a W 135 a tyto meningokoky jsou v rámci jednotlivých kontinentů a zemí různě rozšířeny v odlišné míře. V Čechách a Evropě se nejvíce vyskytuje typ B, u nás se vyskytuje ze 77 procent. Na druhém místě je meningokok typu C s 15 procenty.

Jaká věková kategorie je nejvíce zasažena tímto onemocněním?

Marta Tmějová z očkovacího centra uvádí: „Takové rizikové skupiny jsou kojenci, kteří nemají ještě úplně vyvinutý imunitní systém. Další rizikovou skupinou jsou děti do pěti let, které už navštěvují kolektiv. Třetí skupinou jsou adolescenti od patnácti do dvaceti let. Ti ještě nemají zažitý pravidelný režim, žijí na kolejích, účastní se společenských akcí. Mohou být ve stresu, když skládají zkoušky. Málo spí.“

Prevencí je očkování

Na trhu je nová vakcína Bexsero, která tady na trhu nebyla. Rodiče si musí za očkování zaplatit. Očkování se skládá ze dvou dávek, mezi kterými je rozestup měsíc až dva, aby efekt byl stoprocentní a dítě tak bylo chráněno nejméně na 10 let. Očkování chrání nejen před onemocněním, ale i před možností být bacilonosičem.

autor: RIH
Spustit audio