Jana |Dobrý večer pane Borku.Upřímnost dětí by měla být podle mého názoru takováct, aby se neposmívaly protože by se jim to mohlo stát taky.. K upřímnosti by je měli vést rodiče, pokud to nebudou dělat, tak se z nich stanou sobci a lakomci. Ony si dovedou ubližovat jako je kousání. dovedou se prát a k tomu je musí sami napomenout, že se to nesmí dělat, ubližovat si a hlavně je musí napomínat.. Sama jsem postižená a když se mi děti smály. tak se jim muselo říct, aby se takovým dětem nesmály, že se jim to múže stát taky. Nepamatuji se jek to přesně bylo ale potom chodily o holích, zlomily si nohu . Jana z Krkonoš
pozn.: Nevím jak je možné, se pokaždé dovolají tí samí lidé a ostatní se nemohou dovolat a A nyní mi připadá že to berete za vtípkování a ne upřímnost.
helena ze sokolova|syn má 18 letou kočičku přišla se mazlit ze snachou a ta jí řekla pod ke mě ty naše stará bréco a na to řekla vnučka babi ty jsi taky stará bréca a brzo umřeš vid snacha jí okřikla ,a já se začala smát je mi 70 let
Sandra| Zdravím všechny. BYLA JSEM DOMLUVENA SE SPOLUZAKEM ZE PUJDEM DO KINA. BYLA u NAS neteř.ZAZVONI ZVONEK U DVERI, TAK JSEM POSLALA IVETKU AT SE PODIVA KDO TO JE. PODIVALA SE A KRICI PRISLO LRASE, JE TO PAN. Byly ji 3 roky. Můj tříletý synek přišel za mnou, : mami vyhání mouchu. Říkám :neříká se výhon, ale vyzen. Za chvíli mi ohlasi: já už jsem tu mouku vyměnil.
Verys|Zdravím noční linku.Miluju upřímnost svých dětí.Řeknou co si myslí,bez přetvářky.Kolikrát člověk žasne,čeho si všimnou a pak to vtipně komentují.Nezapomenu,jak se mě malá dcerka v plné čekárně zeptala: mami,tomu pánovi někdo ukradl vlasy,že? Plešatý pán to vzal naštěstí s humorem a dcera pobavila celou čekárnu.A když začla chodit do školky,hned mi s šokovaným výrazem hlásila,že kluci čůrají jinak než holky.Že tam mají nějakou kouli...co dodat? Hezkou noc všem
štika |Pojď sem ty můj malý blbečku - a láskyplně jsem se se svým malým synem mazlila. Miloval tyto naše chvilky. Asi po roce jsme potkali při procházce moji paní profesorku z vysoké školy. Obdivovala mého syna a zeptala se ho - jakpak ti říká maminka? Bleskurychle odpověděl: blbečku. Ale to je hezké bobečku - pravila paní profesorka. Ne - řekl rozhodně můj syn a slabikoval b l b e č k u. . Paní profesorka už dávno není mezi námi a můj syn potěšení mého stáří je uznávaným lékařem - dnes už je tato vzpomínka úsměvná, ale tenkrát - ano děti jsou upřímné. Zdraví štika
Jana z Prahy|Dobrý večer vám Borku i všem posluchačům NLMáte opět bezva téma,ostatně jako vždy.
Nedávno jsem si vzpomněla na historku z tramvaje když byla dcerka asi čtyřletá.Dnes je jí 43 let.
Jely jsme s malou Ivankou na návštěvu k tetě.Tramvaj byla plná,ale jedno místo za invalidní sedačkou bylo volné tak jsem si sedla a dcerku vzala na klín.Ta se dívala kolem sebe a vyptávala se mě na různé věci a já ji odpovídala.Na jedné zastávce přistoupila starší paní poměrně hezky oblečená a namalovaná.Postavila se k našemu sedadlu.Dcerka si ji se zájmem prohlížela a mlčela.Ujeli jsme další stanici a po tramvaji se začala linout nepříjemná vůně,řekla bych až zápach...Najednou se mně Ivanka zeptala ,maminko je mýdlo drahé?Odpověděla jsem ji ,že moc ne,že záleží na tom jestli je malé nebo velké.Ivanka se chvíli zamyslela a pak z ní vypadla památná věta,proč si ta paní tedy nekoupí aspoň malé mýdlo a neumyje se aby nesmrděla:?
Do mne jako by udeřil hrom,ještě,že tramvaj po pár metrech zastavila a já s dcerkou mohla vystoupit.Dcerka to řekla dost nahlas,takže se lidé začali ohlížet a hlasitě se smát.Když jsme vystoupily řekla jsem Ivance,že se takové věci příště nesmí říkat tolik nahlas,že to paní asi mrzí,třeba se umýt zapomněla,protože spěchala na tramvaj.K tetě jsme přilely se zpožděním a už nás netrpělivě vyhlížela.Musela jsem ji vyprávět proč jsem musela vystoupit z tramvaje a počkat až pojede další.Já se styděla a teta se tomu jen zasmála a neodpustila si nějakou poznámku na adresu té paní.
Přeji všem posluchačům pevné zdraví a dobrou noc posluchačka Jana
Hana z Hukvald|Dobrý večer, zdravím všechny, jednou, když byl syn malý, cestovala jsem s ním v MHD. protože bylo plno, měla jsem syna na klíně. Najednou jsem ucítila zápach, tak mu šeptám do ucha:"Lukášku, ty sis prdnul?" On na celý autobus "ne maminko, já jsem si neprdnul, to ten pán, co sedí před náma".Celý autobus se smál jeho upřímnosti no a pán na příští zastávce rychle vystoupil.
Dana z Břeclavi|Dobrý večer Vám Borku, po delší době a taky všem posluchačům. Mám takovou trošku úsměvnou historku. Když bylo mé kamarádce asi tak 28 roků, tak její syn byl v první třídě a ona se ho ptala, jaká je paní učitelka, jestli je hodná, mladá a hezká a tak podobně. Malý říká: ....noooo, je to taková starší paní, asi tak jako ty, mami .....
Frantisek Svaricek|Dobry vecer pane Borku a posluchaci N.L.Samozrejme ze nas nasi vnoucci a pravnoucci prekvapuji svymi vyrazy,kterym se clove divi jak to to dite umi vyslovit.Ale je taky potreba se vsimnout jeho mimiky,to nedokaze narezirovat zadny reziser ten moment,treba pohyb oci,to zamysleni,toje potreba si toho vsimnout,mne osobne to privadi k uzasu.Jsou taky momenty,kdyz jim povolite uzdu tak vam ukazi co vnich vezi za lotroviny.Doufame ze jeto brzo prejde.Nase mladi bylo podobne ale v jinych podminkach,ale trochu tezsich a myslim si ze znas vyrostli slusni lide.Jeste jednou vsechny zdravi Frantisek ze Zidlochovic.
Vladimir Brezinsky|Deti sú sú pre nás aj radosťou.
Často nám pripravia aj chvíle, nad ktorými sa aj zamyslime.
zamyslime.
Hovorí dcérka otcovi... `keď mi dáš sto korún, poviem ti, kto s mamou spava? , prezradím ti, kto s mamou spava?
Otec privoli.
Dcéra mu prezradí... "PREDSA SO MNOU... `
Anna|Za minulého režimu, kdy se ještě slavil svátek MDŽ jela moje malá dceruška Ivanka se školkou zpívat do domova důchodců babičkám. Nezažila situaci, že bychom měli doma babičku, protože moje i manželova maminka byly už po smrti. Tak si myslela, že všechny maminky,až sestárnou musí do domova důchodců. Po návratu z toho jejich vystoupení v domově s nadšením popisovala, jak moc se to babičkám líbilo a že děti i paní učitelky dostaly zákusek a chlebíček a že až já budu v domově důchodců, že mně přijede taky zazpívat. Já jsem na ni vykulila oči a důrazně se ptám: "Ty bys mě dala do domova?" Ona se zarazila a pak povídá: "Tak já si tě třeba nechám doma! Ale co když k nám příjde nějaká cizí paní a řekne: Co tá stará matka tady???
Hanka|Přišli jsme z pohřbu babičky a jak jsme tak smutně seděli najednou pronesl vnouček: A teď umřeš ty, dědečku. Děda se skoro lekl a říká: "Já? Proč? Vždyť jsem zdravý!" A vnouček: "Jo, ale podívej se jak vypadáš!"
Hanka|Pořádali jsme rodinnou oslavu, kde jsme měli i tzv. váženého hosta. Po výborném obědě si najednou nejmladší holčička hlasitě říhla. Maminka to hned chtěla zachránit a říká: "Olinko, co se řekne když se říhne? "Ty prase! řekla pohotově Olinka.
Maruška Rýmařov|Jako tříletá jsem jela s maminkou ve vlaku a když přistoupili do vagonu vojáci, tak jsem hlasitě prohlásila, že vojáci jsou svině. Maminka se začala omlouvat, ale já trvala na svém protože to řekla jedna z mých tetiček ve věku 18 let když se bavila se svou sestrou. Prohlásila, nechoď s vojákem jsou to svině a já to tenkrát slyšela. Celý vagon se tomu zasmál.
Krmítko
